My na civilisty neútočíme, lhal ruský zástupce v OSN. Pak přešel do ublíženeckého módu

„Ruské ozbrojené síly nebojují s civilním obyvatelstvem a netýrají civilní obyvatelstvo na rozdíl od ukrajinských ozbrojených sil,“ řekl zcela vážně Něbenzja, jako by svět neviděl následky ruských útoků nejen na frontě, ale i v týlu, kdy byla opakovaně ničena energetická infrastruktura.

V jednom má Něbenzja pravdu, Ukrajinci také útočí na okupovaná území, kde také umírají civilisté. Ukrajinci však útočí především na vojenskou a logistickou infrastrukturu, jako jsou sklady paliv a zbraní nebo uskupení vojsk. Občas - bohužel - při těchto útocích umírají i civilisté. Nikdy však nevedli kampaň, jejímž cílem by bylo zlomit morálku civilistů.

Připravit Ukrajince o dodávky energií před zimním obdobím bylo naopak neskrývaným cílem Moskvy a v tomto duchu se z televizních obrazovek vyjadřovala i ruská propaganda v reportážích popisujících údery na ukrajinské elektrárny a další infrastrukturu jako legitimní prostředek boje.

Hlavně však ruský zástupce zcela pominul, že se Rusko se zpronevěřilo základnímu pravidlu OSN - členské státy nesmějí rozpoutat útočnou válku.

Místo toho bájil o „milionech“ obětí západních válek v Afghánistánu, Iráku a Libyi. O milionu obětí v Iráku však psala jen jediná zpráva, která vycházela z aproximace na základě sociologického průzkumu u 2000 Iráčanů. Lékařský časopis Lancet uváděl za první tři roky války 654 965 mrtvých, ovšem nejen v důsledku násilí, a časopis PLOS Medicine uváděl mezi lety 2003 až 2011 460 000 mrtvých, jak přímých, tak nepřímých obětí. O obětech v syrské občanské válce, kde se přímo angažovala ruská armáda, však taktně pomlčel.

Trnem v oku byla Něbenzjovi západní vojenská pomoc Ukrajině, kvůli které se ruské generalitě ani po více než roce nepodařilo naplnit své plány. Stěžoval si podle TASSu, že zatímco Ukrajině se pomáhat může, Rusku ne: „Nedávno (německá ministryně zahraničí) Annalena Baerbocková řekla, případné dodávky zbraní třetích zemí do Ruska by byly nepřijatelné a rovnaly by se zapojení do konfliktu.“

„A co fakt, že celá západní vojenská mašinérie pracuje na pokračování války? To je jen další přímé přiznání přímého zapojení Západu do konfliktu,“ tvrdil Něbenzja, přičemž pominul, že Západ pomáhá napadené zemi, na kterou Rusko zaútočilo.

Pak se Něbenzja pokusil rozklížit koalici, když naznačoval, že Ukrajinci nebudou moci nikdy západní pomoc splatit: „Ohromné množství peněz je alokováno na Ukrajinu přes EU a Washington a žene ji do dluhové pasti. Solidarita Západu s Ukrajinou není zadarmo, běžní Ukrajinci budou muset splatit tyto peníze. Vnější dluh Ukrajiny v roce 2022 stoupl na rekordních 132 miliard dolarů tedy 89 % HDP a na konci tohoto roku dosáhne 100 procent.“

Pravdu ale měl, když říkal: „Jsme svědky degradace důvěry v organizaci, která má reprezentovat zájmy všech členských zemi a být příkladem nestrannosti a integrity a její zaměstnanci musí jednat v souladu s článkem 100 Charty OSN.“

Ruský zástupce totiž tato slova vyřkl v době, kdy Rusko předsedá Radě bezpečnosti OSN navzdory tomu, že zahájilo útočnou válku.