Mayová ve volbách ztratila většinu, čelí výzvě k rezignaci. Nad brexitem visí nové otazníky

Konzervativní strana zůstane nejsilnější stranou v parlamentu, ovšem o většinu přijde. Po sečtení výsledků z 647 okrsků z 650 získali konzervativci 316 poslaneckých křesel a opoziční labouristé 261 mandátů. K většině je potřeba 326 hlasů.

Premiérka Mayová přitom vyhlásila předčasné volby proto, že po těžkostech v parlamentu s mandátem pro vyjednávání o brexitu chtěla mít stabilnější vládu s širší parlamentní většinou. Tato sázka jí tedy nevyšla a vítězství s takovou ztrátou je její prohra.

Konzervativci nyní mohou utvořit menšinovou vládu a v parlamentu hledat podporu mezi poslanci dalších stran, anebo do vlády přiberou koaličního partnera.

To by ale znamenalo průtahy a komplikace při jednání s EU o brexitu. Liberální demokraté, kteří už jednou s konzervativci v koalici vládli a připadají teoreticky znovu v úvahu, ačkoliv mandát neobhájil jejich předseda Nick Clegg, však brexit nechtěli. Takže je vůbec otázkou, jestli by se taková koalice byla schopna na finální podobě brexitu domluvit.

Mayová v kampani před volbami opakovaně prohlásila, že pokud ztratí šest a více poslaneckých křesel, bude to znamenat, že šéf labouristů Jeremy Corbyn „usedne k jednacímu stolu s Evropou“. Tento vývod je sice spíše obrazný, potvrzuje ale, že pro Mayovou je výsledek hořkou pilulkou, kterou si sama připravila. V úvahu tudíž připadá i její demise. Koneckonců, předseda labouristů Jeremy Corbyn ji k tomu vyzval ještě během sčítání hlasů.

Předvolební průzkumy přitom zprvu konzervativcům přisuzovaly drtivé vítězství a významné posílení. Pak ale začala vládnoucí strana ztrácet a opoziční labouristé posilovat.

Na voliče zjevně zapůsobily jasně formulované sliby labouristů, kteří nejenže avizovali vyšší zdanění právnických osob a lidí s vysokými příjmy, ale také mnohamiliardové investice do infrastruktury a opětovné převedení železnic a pošty pod státní kontrolu. Je otázkou, zda nesehrály roli teroristické útoky v Londýně a Manchesteru či právě odpor velké části elektorátu k brexitu, když konzervativci nevyloučili, že by z jednání s EU mohli také odejít bez dohody.