Článek
Sankce po anexi Krymu
V roce 2014, poté, co Rusko obsadilo ukrajinský Krym, Babiš připouštěl, že Rusko porušilo mezinárodní právo, zároveň však zpochybňoval smysl protiruských sankcí.
„Myslím si, že smysl nemají. Nic nepřinesly, nic nepřinesou a mezitím dochází k eskalaci konfliktu. Bylo by potřeba si sednout za stůl a snažit se nějak domluvit,“ reagoval v rozhovoru pro Právo v srpnu 2014 na dotaz, zda mají protiruské sankce smysl.
Novičok a první obrat
První názorová otočka přišla už v březnu 2018, kdy se dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU pokusili ve Velké Británii otrávit Sergeje Skripala a jeho dceru bojovou látkou novičok. Vláda reagovala vyhoštěním tří ruských diplomatů, což tehdejší premiér Babiš oznámil na tiskové konferenci. Na ní také útok nervovým plynem a rostoucí agresivitu ruských tajných služeb odsoudil.
O pár měsíců později se však vrátil ke svému dřívějšímu postoji, že Rusko hrozbu nepředstavuje a je potřeba s ním jednat. „My musíme s Ruskem mluvit, například kvůli situaci v Sýrii (režim Bašára Asada po těžkých bojích znovu ovládl velkou část území země - pozn. red.), kterou jsme podcenili,“ uvedl ve společném rozhovoru s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem pro Českou televizi v říjnu 2018. „Rusko nechápu jako hrozbu,“ dodal s tím, že Česko nejvíce ohrožuje terorismus.
Kauza Vrbětice
Další změnu Babišovy rétoriky lze pozorovat v souvislosti se závěry vyšetřovatelů, že za výbuchy dvou vrbětických muničních skladů v roce 2014 stojí agenti GRU. Ve Sněmovně 20. dubna 2021 akci označil za „odporný a zcela nepřijatelný teroristický akt, při němž zemřeli dva naši lidé“.
Stále však trval na tom, že Česko má zájem na udržení vztahů s Ruskem. „Není to situace, která by nás těšila. Nejde nám v žádném případě o eskalaci. Česká republika má zájem na korektních vztazích s Ruskou federací na bázi dvou svrchovaných států,“ uvedl Babiš na tiskové konferenci jen o dva dny později.
Babišův kabinet kvůli Vrběticím vyhostil 18 ruských diplomatů, které tajné služby identifikovaly jako ruské agenty. Zároveň vyloučil ruský státní koncern pro atomovou energii Rosatom ze zakázky na dostavbu Dukovan. Poté, co Moskva reagovala vyhoštěním českých diplomatů, došlo i ke snížení personálu ruské ambasády v Praze. Česko se následně v květnu 2021 objevilo na ruském seznamu „nikoliv přátelských zemí“.