Kvůli vojenské hrozbě na Krymu zasedne Rada bezpečnosti

Putin podle ústavy požádal o svolení vyslat armádu horní komoru parlamentu a svolení dostal. Uvedl, že intervenci si vyžaduje „mimořádná situace na Ukrajině a ohrožení životů občanů Ruské federace“, a to nejen krymských obyvatel, ale i vojáků na sevastopolské základně ruské černomořské flotily. [celá zpráva]

Další kroky závisí na Putinovi jako na nejvyšším veliteli ruských ozbrojených sil. Kreml zatím své záměry neohlásil. Nasazení jednotek však může nějaký čas trvat, upozornil zdroj z diplomacie agentuře Interfax. Na Krymu se ale už teď nachází zhruba 6000 ruských vojáků.

Před ruským zásahem varoval už v pátek americký prezident Barack Obama, když řekl, že „jakékoliv narušení ukrajinské suverenity“ by znamenalo „velkou destabilizaci“ a neobešlo by se bez následků. [celá zpráva]

Ruští poslanci v sobotu v reakci vyzvali prezidenta Putina, aby zvážil vyhoštění velvyslance USA.

V sobotu se přidaly další varovné hlasy, a to i z ČR. Před intervencí varovali prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka i ministerstvo zahraničí. [celá zpráva]

K nevměšování se a respektování územní celistvosti Ukrajiny vyzvaly Rusko také Německo, Polsko a další.

Na Krymu, kde je většina obyvatel ruských, příslušníci domobrany v uniformách bez nášivek a s automatickými puškami už ve čtvrtek obsadili místní parlament – Krym má částečnou autonomii – a na druhý den i letiště. Od čtvrtku jsou také stále častěji hlášeny přesuny příslušníků ruské armády obsazujících strategické objekty. [celá zpráva]

Podle nepotvrzených zpráv byli v sobotu ruští vojáci spatřeni nejen na Krymu, ale i v Záporožské oblasti, která hraničí s Ruskem.

O překotně se vyvíjející situaci bude ještě v sobotu mimořádně jednat Rada bezpečnosti OSN, jejímž stálým členem je i Rusko. Na pondělí pak byla svolána schůzka ministrů zahraničí členských států Evropské unie.