Hlavní obsah

Jizvy po migračních kvótách a hrubém nátlaku čas ještě nezahojil

Právo, Vladimír Plesník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Němec Günther Oettinger (66) si onu středu v předjaří roku 2016 vybavuje do nejmenších podrobností. Dopoledne toho dne se tehdejší eurokomisař dohodl s kolegy na tom, že jednotlivé země Evropské unie podle kvót povinně rozeberou příchozí z největší poválečné uprchlické vlny. Rozhodnutí, které dodnes zanechalo jizvy na vzájemných vztazích členských zemí unie.

Foto: Kai Pfaffenbach, Reuters

Bývalý eurokomisař Günther Oettinger

Článek

„Tehdy jsem bezprostředně poté letěl z Bruselu do Bratislavy,“ vzpomíná Oettinger. Už při cestě z letiště v Bratislavě ho tamní velvyslanec EU až překvapivě důrazně varoval, že Slovensko tento záměr Bruselu přijalo odmítavě, dokonce s neskrývavým pobouřením, a to v nebývalé shodě prakticky ve všech vrstvách společnosti a v celém politickém spektru.

„Několik měsíců předtím Evropská komise a berlínská vláda pomocí většinového hlasování protlačily dokument, který i vzpurné země jako Slovensko či Polsko zavazoval k přijetí části ze 120 tisíc uprchlíků,“ připomněl list Handelsblatt.

„To zvládneme“ – Německo pět let poté

Evropa

„Právně čistý krok zpětně hodnotím jako, mírně řečeno, nechytrý,“ míní Oettinger dnes. Také Thomas de Maiziere (66), tehdejší spolkový ministr vnitra, neskrývá pochybnosti: „Toto vnucené většinové rozhodnutí jen vyztužilo odmítavý postoj některých států.“

De Maizierovi znějí v uších slova protějška z visegrádské čtyřky: „Máte nás za prosťáčky boží. Je to, jako kdybych si pozval na mejdan každého, kdo chce a může přijít, a pak přikázal kamarádům: jsou vaši. A nazývat to solidaritou a evropskými hodnotami považuji za poťouchlý německý humor.“

Následovaly neomalené hrozby ze strany Bruselu a Berlína, že odmítači ztratí dotace z fondů. Nejdále zašel Martin Schulz (64), tehdejší uchazeč o kancléřské křeslo za sociální demokracii (SPD), když krátce před volbami do Spolkového sněmu na podzim 2017 pohrozil, že pokud V4 nepřijde k rozumu, Spolková republika zváží výši příspěvků do eurorozpočtu.

Jinak řečeno: klidně necháme vyschnout zdroje všem, ale vás srazíme na kolena. Asi po deseti minutách jeho palba od boku zmizela jak z Twitteru, tak ze servisu agentury DPA.

Paní Evropa?

Co se změnilo? Elity v Bruselu už okázale neoslavují statisíce nijak neprověřených migrantů, ale děravými vnitřními hranicemi nepřímo vzkazují: přijďte, my se o vás postaráme. Nebudou vás už vítat potlesk, plyšoví medvídci a eura v obálkách od lidí na ulicích, ale zle vám nebude.

Brusel znovu chystá povinné kvóty běženců. Česko proti

Domácí

Stačí jeden příklad za všechny. Německá kapitánka Carola Racketeová (32) 29. června 2019 navzdory zákazu tehdejšího italského ministra vnitra Mattea Salviniho (47) vnikla s plavidlem Sea-Watch 3 se 40 migranty na palubě do přístavu na ostrově Lampedusa. Ohrozila přitom plavidlo italské celní stráže.

Zatímco Salvini čelí doma trestnímu stíhání, kapitánka sklidila v europarlamentu ovace vestoje. Německý týdeník Der Spiegel jí věnoval velký článek a titulní stranu s velice výmluvným titulkem. Paní Evropa.

Co vypovídá statistika
V letech 2015 až 2016 dorazilo do SRN 1,1 milionu uprchlíků.
Necelá polovina z nich našla práci.
44 procent z nich vykonává pomocná či málo kvalifikovaná zaměstnání.
Žen pracuje jen 29 procent.
Loni na migranty vydala spolková vláda 23,1 miliardy eur (606 mld. korun).
Celkové výdaje od roku 2016 činily 87, 3 miliardy eur (2,29 bilionu korun).
Výdaje jednotlivých spolkových zemí v letech 2018 až 2025 mají dosáhnout 50,7 miliardy eur (1,33 bilionu korun).
Zdroj: DPA, Focus

Reklama

Výběr článků

Načítám