Habeck zatroubil k ústupu. Zákaz nových plynových kotlů pohřbil

„Chci zlepšit zákon,“ řekl Habeck listu Berliner Morgenpost. „Je pro mě důležité, aby přechod na vytápění z obnovitelných zdrojů fungoval pragmaticky, byl pro občany snadný a měl společenskou podporu.“

„Kritiku a sociální obavy beru velice vážně,“ dodal Habeck s tím, že je připraven návrh změkčit tak, aby se zpočátku vztahoval pouze na nové domy. „Vzhledem k obavám z nedostatku specializovaných řemeslníků a zúžení dodávek pomůže i trochu více času,“ připustil.

Od března, kdy se objevily první podrobnosti zákona, se do něj pustila různorodá koalice energetiků, ekonomů a majitelů domů, kteří tvrdí, že Německo nemá technické znalosti ani výrobní kapacity, aby mohlo od půlnoci 31. prosince přejít na nahrazení kotlů na topné oleje a zemní plyn ekologičtějšími topidly.

Habeckovy ambice instalovat do konce desetiletí šest milionů tepelných čerpadel na elektřinu kritici vyvracejí současnou šestiměsíční čekací dobou na dodávky od jednoho z hlavních německých výrobců, firmy Bosch.

Svár už od března

Návrh zákona znervóznil veřejnost a prohloubil rozkol s koalicí. V defenzivě na dvou frontách poté, co musel odstoupit Patrick Graichen, Habeckova pravá ruka na ministerstvu, protože dosadil na klíčové úřady spojené s přechodem k zelené energetice prakticky celou svou rodinu a mnoho známých včetně svědka na svatbě, ministr se urputně snažil vysvětlit svůj klíčový zákon vyděšené veřejnosti.

Záměr také obnažil ideologickou roztržku v centristické koalici kancléře Olafa Scholze. V ní se proti sobě postavili Habeckovi Zelení, kteří se chtějí zadlužit novými miliardami eur, aby radikálně snížili emise oxidu uhličitého, a liberální Svobodné demokraty (FDP), kteří mají stále větší obavy o hospodářskou konkurenceschopnost země.

Svobodní demokraté v březnu kývli na časový harmonogram, podle něhož by měl být zákon přijat do letních prázdnin. Do nich však zbývají pouhé tři týdny, a tak předlohu ve vládě pozdržují s tím, že je třeba ji „kompletně přepsat“. To vedlo Habecka k rozhořčenému obvinění koaličního partnera z „porušení slova“.

Spory na ostří nože

Analytici poukazují na to, že jak Zelení, tak FDP v současné době v průzkumech veřejného mínění propadají, což vede k tomu, že obě strany mají větší zájem na udržení svých stěžejních voličů než na hledání kompromisů. Málokdo však očekává, že se koalice kvůli této otázce rozpadne, předvídá britský list The Daily Telegraph.

Po celou dobu debaty Scholz mlčel a dodržoval taktiku, která podle berlínských pozorovatelů dobře posloužila jeho předchůdkyni Angele Merkelové. „Stejně jako Merkelová vyniká ve vyčkávání s tím, že potíže vysedí,“ řekl politolog Jürgen Falter listu Merkur.

Ale i nad kancléřem se smráká. Loni Scholz prohlásil, že investice jeho vlády do „zelených“ technologií povedou k ekonomickému rozmachu, který se vyrovná hospodářskému zázraku, jenž v padesátých letech minulého století pozvedl tehdejší západní Německo z popela druhé světové války mezi ekonomické velmoci.

Místo toho však Spolkový statistický úřad ve čtvrtek oznámil, že se země nečekaně propadla do recese, což ještě více zostřilo bojové linie uvnitř vlády.

Ministr financí Christian Lindner z FDP podotkl, že recese ukazuje, že Německo „se musí zříci byrokracie a dluhů“.

To není zpráva, kterou by Habeck slyšel rád. Slíbil totiž, že 30 procent nákladů na přechod na tepelná čerpadla pokryje ze státních peněz, což podle odborníků bude stát desítky miliard eur.

Opoziční křesťanští demokraté (CDU) z pozadí s potěšením rozdmýchávají konflikt a tvrdí, že je jen otázkou času, kdy bude muset Scholz podrobit svou 18 měsíců starou vládu hlasování o důvěře v německém parlamentu.