Hlavní obsah

Sledováním politiky se armáda dostala na hranu, říkají experti

3:11
3:11

Poslechněte si tento článek

Generální štáb se dostal mezi mlýnské kameny předvolební kampaně. Ale částečně si za to může sám. Podle odborníků je sporné a hlavně nešťastné, že se před volbami dostaly na veřejnost informace o tom, že vojáci z Velitelství informačních a kybernetických sil sledovali politickou scénu.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Kdyby líp komunikovali, obrana i armáda by si ušetřily spoustu potíží. Na snímku ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka

Článek

Opozice kvůli tomu nařkla velení armády, že nechává šmírovat politiky. Generální štáb tvrdí, že šlo jen o cvičení.

Ústavní právník Ondřej Preuss chápe, že vojáci potřebují v kyberprostoru cvičit, ale monitorování předvolební kampaně považuje za nebezpečné. „Chování kybernetických sil vnímám jako hraniční, protože v demokratickém právním státě musí být armáda striktně nepolitická. A ani cvičením by neměla zavdávat zdání, že shromažďuje údaje o opozici nebo o lidech nepřátelských armádě,“ řekl Novinkám Preuss.

Sledovat případné ohrožení voleb ze strany cizích mocností mají podle něj za úkol jiné instituce jako Bezpečnostní informační služba nebo Národní centrum kybernetických operací, které spadá pod Vojenské zpravodajství.

Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) zveřejnil v minulých týdnech na sociálních sítích části dokumentů, kterými se pokoušel dokázat, že „armáda šmíruje politiky“. Listiny skutečně vypracovali vojáci kybernetických sil, podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky ale v rámci cvičení.

Otázkou je, zda kybernetické síly mají kompetence sledovat, byť jenom cvičně, politickou scénu.

Generál ve výslužbě František Mičánek soudí, že pokud vojáci mají být schopní se pohybovat ve virtuálním prostoru, tak se to někde musí naučit. „Ta jednotka musí být připravena v případě krize realizovat informační a psychologické operace. Proto to velitelství vzniklo. Jiná věc je, že to dělají nešťastně a měli si to nechat posvětit od vedení ministerstva,“ poznamenal generál.

Také podle Preusse měli vojáci získat pro takto citlivé cvičení svolení ministerstva. „Politická složka ministerstva obrany by měla určit hranice, kam až mohou zajít, protože armáda by měla podléhat civilní kontrole,“ řekl právník.

„Tragická je hlavně komunikace“

Politolog z Masarykovy univerzity v Brně a bezpečnostní expert Josef Kraus nevidí problém v tom, že vojáci trénují své schopnosti na monitorování voleb. „Od roku 2014 je hybridní působení Ruska - kam patří i ovlivňování voleb - považováno za jednu z hlavních hrozeb. A vojáci musí umět čelit informačním a psychologickým operacím a musí k tomu cvičit a analyzovat nástroje a techniky, které nepřítel používá,“ uvedl Kraus. „Problém ale vidím v dlouhodobé a tragické komunikaci armády i ministerstva obrany, které nedokáže celou věc vysvětlit. Čímž nahrávají poslanci Růžičkovi, že celou kauzu může zneužít v politickém boji,“ dodal.

Vojáci z kybernetických sil měli podle oslovených odborníků dobře zvážit, zda se před volbami pustit na tenký politický led. Zvláště když jim muselo být jasné, že v toxickém prostředí resortu obrany - kde mezi sebou válčí náčelník generálního štábu Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) - se i utajované skutečnosti dostávají na veřejnost snáze než normálně.

A místo aby přispěli k větší odolnosti společnosti, ji víc znejistili. „Velké množství občanů má obavy z toho, že někdo bude zasahovat do průběhu voleb, a resort obrany by této paranoie neměl úplně nahrávat,“ dodal Kraus.

Výběr článků

Načítám