Hlavní obsah

Covid zavalil Evropu plastem

6. 9. 2021, 11:04
Právo, Novinky, JPL, fš

V důsledku postupně zaváděných opatření proti šíření viru SARS-CoV-2 vzrostla na našem kontinentu poptávka po rouškách, respirátorech a jednorázových plastových rukavicích. V první vlně pandemie, tedy v dubnu až září 2020, se dovoz roušek a respirátorů do Evropské unie zvýšil oproti běžnému stavu o 170 tisíc tun.

Foto: Profimedia.cz

I během pandemie si lidé kupovali jílo v restauracích. Místo talířů, ho dostávali do platových krabiček s sebou.

Článek

Jinak řečeno, import dosahoval 0,75 kusu tohoto osobního ochranného prostředku na každého občana v některém členském státě Evropské unie denně.

Připomeňme, že obyvatelstvo Evropské unie čítalo v roce 2020 podle oficiálních údajů 447,8 milionu lidí. Ve stejném období dovoz umělohmotných rukavic včetně gumových do EU narostl o 105 tisíc tun – zvýšení tak dosáhlo plných 80 procent.

Jídla s sebou méně, zato zásilek po internetu přibylo

Bohužel ne všechny jednorázové ochrany dýchacích cest skončily v komunálním odpadu. Pokud by jen jedno procento z ní lidé někde zanechali, ať už záměrně, nebo neúmyslně, pouze v Itálii by se do životního prostředí dostalo za měsíc 10 milionů roušek a respirátorů, z nichž velká část nakonec skončí v různém stupni rozkladu v moři.

Covid zasypal svět plastovými krabičkami

Domácí

Pro vodní živočichy jsou pak velmi nebezpečné zejména tzv. mikroplasty, které se jim dostávají do organismu, jelikož tyto částečky plují volně ve vodě a biologicky se rozpadají nesmírně pomalu. Následně je to problém také pro odběratele ryb, kteří je poskytují ke konzumaci, neboť mikroplasty se dostávají do metabolismu lidí.

Mladé mořské želvy polykají plasty kvůli evoluční pasti, uvádí studie

Věda a školy

Výroba produktů z umělé hmoty sloužících k balení zboží včetně potravin přitom dosahovala v EU v roce 2019 18,8 milionu tun, což představovalo téměř 40 procent všech vyrobených plastů. Jestliže vezmeme v úvahu jak vývoz, tak dovoz, o rok později spotřebovali obyvatelé EU 18,7 milionu tun těchto výrobků.

Do celkového vývoje se promítly dva trendy. Uzavřené restaurace a další stravovací zařízení přinutily mnohé majitele k tomu, aby přešli na prodej jídla s sebou nebo na jeho rozvoz. V dubnu až červnu 2020 hlásily doručovatelské firmy nárůst rozvážených snídaní o polovinu a obědů dokonce o 80 procent ve srovnání s únorem téhož roku.

Začátek konce plastových obalů? OSN řeší zákaz chemické složky UV-328

Věda a školy

Práce z domova a internetová výuka naopak vyvolaly snížení spotřeby drobného občerstvení, které si lidé berou s sebou do zaměstnání nebo do školy. Uzavření většiny obchodů vyústilo v době nejpřísnějšího omezení pohybu občanů do nezanedbatelného nárůstu obchodování po internetu.

Zisky internetových obchodů v EU vzrostly od března do září 2020 proti předcházejícím dlouhodobým hodnotám o 14 procent. Není divu, že se v EU množství plastových obalů použitých v internetovém obchodování v březnu až září 2020 zvýšilo oproti roku 2019 o 11 400 až 17 600 tun, tedy o desetinu.

Pokud jde o výhled do budoucnosti, změněné chování spotřebitelů bude podle odborníků dlouhodobě převládat i po odeznění pandemie. Celosvětová dotazníková akce odhalila, že 35 až 55 procent spotřebitelů v pěti největších evropských zemích hodlá v budoucnosti i nadále využívat dovoz jídla až domů.

Plasty jsou všude

Množství mikroskopických plastových částic vyskytujících se v pitné vodě sice podle dva roky staré zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) zatím nepředstavuje pro lidi vážnější zdravotní riziko, nicméně „nelze přesvědčivě říci, že v budoucnu nějaké nehrozí”.

Plastové částice v pitné vodě představují podle WHO menší riziko než třeba bakterie nebo viry. Skutečnost, že i voda z vodovodu obsahuje plastová vlákna, byla potvrzena už v roce 2017. Jiná studie navíc odhalila, že průměrný člověk sní nejméně 50 tisíc částic mikroplastů ročně, stejné množství rovněž i vdechne.

První důkaz, že mikroplasty kontaminovaly už i živočichy na Antarktidě

Věda a školy

Mikroplasty už byly odhaleny dokonce i v trávicím ústrojí jedněch z nejodlehleji žijících organismů na Zemi. Loňský výzkum potvrdil, že v tělech milimetr dlouhých bezobratlých jménem Cryptopygus antarcticus se vyskytují drobné plastové částice. Tvorečci z řádu chvostoskoků byli při průzkumu sebráni na antarktickém Ostrově krále Jiřího.

Reklama

Související články

Výběr článků