Článek
Chorvatský parlament byl ve čtvrtek rozpuštěn na základě návrhu opozičních stran, kterým byla podle agentury Reuters trnem v patě politika dosavadního premiéra Andreje Plenkoviće ze středopravicové strany Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Ten byl premiérem už od roku 2016 a jeho konzervativní strana zemi vedla v posledních třech volebních obdobích.
O den později Milanović stanovil datum parlamentních voleb na 17. dubna. Následně oznámil vlastní kandidaturu. Funkční období populisty Milanoviće končí v únoru 2025. Nyní se nechal slyšet, že je ochoten se prezidentského úřadu vzdát pouze po výhře v parlamentních volbách. Tím způsobil vlnu nevole svých politických rivalů, podle kterých by takový krok porušoval ústavu. To teď projedná chorvatský ústavní soud.
V sobotu mu naopak vyjádřila podporu jeho partaj Sociálně demokratická strana Chorvatska (SDP). Právě ta vedla frakci složenou z jedenácti opozičních stran, jež požadovala urychlené pořádání nových voleb, které se měly původně konat na podzim.
Jadran znovu podraží, čekají se cenové rekordy. Chorvati mají nejvyšší inflaci v eurozóně
Milanović, který již zastával post premiéra v období 2011–2016, řekl, že byl tento krok motivován vládním výběrem soudce na pozici nejvyššího státního prokurátora. S Plenkovićem byli také po většinu jeho funkčního období ve sporu ohledně otázek zahraniční a veřejné politiky.
„Toto je bitva o ‚vládu národní spásy‘,“ uvedl Milanovič, jehož kandidatuře již vyjádřila podporu většina opozičních stran. „Zastavíme chorvatskou tragédii.“
„Vzhledem k současnému stavu státu je to nutné,“ řekla o Milanovićově kandidatuře na premiéra parlamentní zástupkyně strany Střed Dalija Oreskovičová, která byla v minulosti vůči prezidentovi často kritická. „Jeho počin jsem pochopila jako volání po všeobecné mobilizaci proti silám HDZ.“
Cyklista si to šněroval u Plitvických jezer. Nadýchal skoro pět promile
