Článek
„19. září tohoto roku provedly tři ruské stíhačky MiG-31 plánovaný let z Karélie na letiště v Kaliningradské oblasti. Let proběhl v přísném souladu s mezinárodními pravidly pro využívání vzdušného prostoru, bez narušení hranic jiných států, což bylo potvrzeno objektivními kontrolními prostředky,“ uvedl úřad na Telegramu.
Ruské letouny se podle něj během letu neodchýlily od dohodnuté letové trasy a neporušily vzdušný prostor Estonska. „Trasa letu letadel vedla nad neutrálními vodami Baltského moře ve vzdálenosti více než tří kilometrů od ostrova Vaindloo,“ napsalo ministerstvo.
Podle estonské vlády však letadla neměla žádné letové plány a transpondéry byly vypnuté. V době narušení neměla ani rádiové spojení s estonskou leteckou navigační službou.
Ministerstvo zahraničních věcí si kvůli incidentu předvolalo dočasného chargé d'affaires Ruské federace v Estonsku, aby protestovalo a předalo mu nótu ohledně narušení estonských vzdušných hranic, uvedla estonská veřejnoprávní stanice ERR.
„Letouny MiG-31 – těžké stíhačky schopné nést ruskou hypersonickou střelu Kinžal – mířily k hlavnímu městu Tallinnu, jak uvedli lidé informovaní o situaci. Kroužily asi 12 minut a italské stíhačky F-35 byly vyslány do vzduchu, aby je zahnaly,“ napsal web Politico.
„Rusko letos již čtyřikrát narušilo estonské vzdušné hranice, což samo o sobě je nepřijatelné, ale dnešní narušení, při kterém tři stíhačky vstoupily do našeho vzdušného prostoru, je bezprecedentně brutální,“ uvedl ministr zahraničí Margus Tsahkna.
Estonský premiér Kristen Michal oznámil, že se vláda rozhodla požádat o konzultace s NATO podle článku 4.
Postup NATO podle článku 4 se v historii aliance aktivuje celkem podeváté od roku 1949 – a podruhé během necelého týdne. Naposledy jej aktivovalo Polsko začátkem tohoto měsíce po vniknutí ruských dronů do jeho vzdušného prostoru a předtím skupina zemí v roce 2022 po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu.
Článek 4 Severoatlantické smlouvy (North Atlantic Treaty) se v případě ohrožení používá jako první krok k tomu, aby se situace řešila společně mezi členy NATO. Např. Turecko ho několikrát vyvolalo kvůli situaci na svých hranicích se Sýrií.
Článek umožňuje kterémukoli členskému státu NATO svolat konzultace, pokud se cítí ohrožený nebo pokud má dojem, že je ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.
Neznamená to ještě vojenskou reakci, jako aktivace článku 5, ale spíše politickou konzultaci mezi všemi členy.
Začněte respektovat, kde končí vaše hranice
Narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami odsoudilo i české ministerstvo zahraničí. „Je dalším příkladem moskevské provokace a eskalace. Stojíme při estonských spojencích. Pro Rusko máme jediný vzkaz: začněte respektovat, kde končí vaše hranice, vypadněte z Ukrajiny a nepokoušejte naši trpělivost,“ napsal na síti X úřad ministra Jana Lipavského (nestr.)
Ruské počínání odsoudila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová či mluvčí Severoatlantické aliance.
Podle britského ministra obrany Johna Healeyho je narušení vzdušného prostoru Estonska ruskými vojenskými letouny nejnovější nebezpečnou aktivitou Ruska. Healey na síti X připomněl, že páteční incident je třetím porušením vzdušného prostoru NATO v posledních dnech. „Agresivní chování (ruského prezidenta Vladimira) Putina však pouze posiluje jednotu NATO a naše odhodlání stát za Ukrajinou,“ dodal britský ministr obrany.
