Hlavní obsah

Bunkry v Německu: zachránit, co se dá

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po skončení studené války Německo vyřadilo z provozu tisíce krytů. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu však ministryně vnitra Nancy Faeserová další rušení zastavila a spolkové ministerstvo vnitra připravuje reaktivaci krytů – pokud to vůbec půjde.

Foto: Foto Profimedia.cz

Tunel v bunkru v Geretsriedu

Článek

Železné postele před betonovými zdmi, suchý záchod za modrým plastovým závěsem, lehce potrhaný glóbus, který nejspíš sloužil ke studiu toho, čí armáda útočí: tak spartánsky vyhlížela scéna, která se před deseti lety naskytla reportérům v Geretsriedu, 45 minut jízdy autem jižně od Mnichova.

Tehdy bylo odhaleno dlouho utajované místo, kde měla kdysi bavorská vláda státu pod vedením premiérů jako Franz Josef Strauss přežít sovětský jaderný útok.

Privátní bunkry jdou v USA na dračku, zájem vzrostl mnohonásobně

Amerika

Podzemní sídlo kabinetu v idylické bavorské krajině poblíž Starnberského jezera představovalo podle televize Bayerischer Rundfunk zpočátku pouze dočasné řešení. V hermeticky uzavřeném komplexu vybaveném systémem filtrace vzduchu mělo přežít asi 200 lidí. Později měl být vybudován profesionálnější bunkr. Plány však předběhl historický vývoj. V roce 1992, krátce po skončení studené války, úřady podzemní kryt vyřadily z provozu a předaly ho hasičské škole.

Tehdejší nedostatky přetrvaly, kryt by nemohl plnit svůj účel. „Proti moderní zbraňové technice by poskytl zanedbatelnou ochranu,“ říká René Mühlberger, ředitel školy. Proto se nejenže neaktivuje, ale připravuje se demolice.

Zlomem rok 2007

Podobně jsou na tom i ostatní kryty v zemi. „Žádné rozsáhlejší veřejné přístřešky s vyšší kapacitou, a především okamžitě použitelné de facto nemáme,“ oznamuje Spolkový institut pro úkoly v oblasti nemovitostí v Bonnu, který je za tyto budovy zodpovědný.

Lidé se ptají na možnost využít kryt v pevnosti Hanička. Ten je však nefunkční

Domácí

Je to výsledek přehodnocení bezpečnostní situace před 15 lety. S odkazem na „změněné scénáře ohrožení“ rozhodlo spolkové ministerstvo vnitra v roce 2007 za ministra Wolfganga Schäubleho (CDU) o zrušení dvou tisíc bunkrů a krytů v západoněmeckých spolkových zemích. Jejich údržba totiž stála ročně asi dva miliony eur (49,5 mil. korun).

Program opuštění bunkrů již pokročil. Západní Německo dosud „zlikvidovalo“ 1400 zařízení, vysvětluje Spolková agentura. To znamená, že se nyní používají pro jiné účely, nebo se nepoužívají vůbec. Podzemní útulky v někdejší NDR úřady po sjednocení nezahrnuly do spolkové koncepce útulků. Stále je k dispozici přibližně 600 krytů, které lze znovu zprovoznit, včetně velkých krytů ve stanicích metra nebo podzemních garážích.

Chystá si Rusko půdu pro taktický jaderný útok? Začínám se toho trošku bát, říká expert

Evropa

Pravda však je, že i velké množství bunkrů by v případě nouze poskytlo ochranu jen malé části Němců. Vezměme si například Bavorsko: podle listu Süddeutsche Zeitung krátce před pádem komunismu tehdejší vláda spočítala, že ve všech 1500 bavorských bunkrech by mohlo nalézt ochranu 205 tisíc lidí. V té době však mělo Bavorsko jedenáct milionů obyvatel. Dokonce i v Hamburku, který měl tehdy jednu z největších hustot bunkrů, by se do 78 bunkrů vešlo jen asi 80 tisíc z 1,7 milionu obyvatel.

Reklama

Výběr článků

Načítám