Kompetenční žaloba je racionální, prezident může uspět, shodují se ústavní právníci

Hrad momentálně své kroky zvažuje, 8. května bude o účasti na summitu Pavel jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

„V případě, že by se vláda pokusila mu v účasti na summit NATO bránit, tak bych mu silně doporučil, aby šel cestou kompetenční žaloby,“ řekl Novinkám minulý týden ředitel hradního odboru vnitřní politiky Tomáš Lebeda.

Spor o účast na summitu NATO se rozhořel poté, co vláda odmítla mezi členy delegace zařadit prezidenta Petra Pavla s tvrzením, že její členové lépe než on vysvětlí, jaké jsou její postoje k výdajům na obranu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si navíc přisadil, že Pavel by se neměl v budoucnosti účastnit ani Valného shromáždění OSN.

Na svém postoji Macinka trvá, v neděli poznamenal, že summit NATO není „žádné vojenské cvičení lampasáků v záloze“.

„Myslím, že prezident je v právu, když se chce účastnit summitu. Podle ústavy prezident republiky zastupuje stát navenek. Tuto kompetenci sice vykonává v součinnosti s vládou, která je odpovědná za přijatá rozhodnutí, ale není to tak, že by vláda mohla tuto prezidentovu pravomoc vymazat,“ namítl k postoji vlády Marek Antoš, vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Předpokládá, že prezident může s kompetenční žalobou uspět, záleží však i na tom, jak bude postavená.

„Náš ústavní soud nemá pravomoc podávat obecný výklad ústavy, rozhoduje jen o sporech. Aby mohl prezident úspěšně podat kompetenční žalobu, musí identifikovat konkrétně, v čem mu vláda do jeho kompetencí zasahuje, a musí konkrétně pojmenovat předmět sporu. A to my ještě nevíme,“ dodal Antoš.

Prezidentovi se podle ústavního právníka Ondřeje Preusse z Právnické fakulty UK nabízí několik možností. Žalovat může ministerstvo zahraničních věcí, aby ho zapsalo na seznam účastníků delegace na summit NATO, v úvahu přichází i žalovat vládu jako celek.

„Nejsem k tomu skeptický, dovedu si představit, že prezident uspěje,“ řekl Preuss Novinkám.

Rozhodnutí navíc může Pavlovi uvolnit ruce i do budoucna. „Může z toho vyplynout právo prezidenta účastnit se summitů a vydávat se na bilaterální jednání do zahraničí zcela dle svého uvážení,“ dodal Preuss.

Stejně tak i ústavní právník Jan Kysela, vedoucí Katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě UK, který byl do října Pavlovým poradcem, předpovídá prezidentovi možný úspěch.

„Záleží, jak budou postaveny argumenty prezidenta a argumenty vlády. Zatím jsme na straně vlády žádné právní argumenty neslyšeli, spíš kombinaci různých politických důvodů,“ řekl Novinkám.

Samotné zdůvodnění, že „vláda odpovídá za zahraniční politiku“, podle Kysely nestačí.

„Je tu ,vzorový´ nález polského ústavního tribunálu z roku 2009, kde se řešila dost podobná situace, která se týkala Evropské rady. Polský ústavní tribunál dospěl k názoru, že prezidentu republiky nelze bránit, aby se jednání Evropské rady účastnil, nemůže tam ale prezentovat svou vlastní politiku, v obsahovém vymezení je v zásadě závislý na mandátu vlády. Takhle se vždy postupovalo i u nás. Nikdy to nebylo tak, že by jel na summit Václav Havel nebo Václav Klaus představovat svou politiku, ale politiku vlády,“ dodal Kysela.

Za hlavní problém přístupu vlády pokládá „jednostrannost“ a fakt, že se s hlavou státu o zahraničních cestách nebaví.

„A dává najevo, že to nezáleží na něm, ale na nich, co je obsahem jeho kompetence. Ve chvíli, kdy vám dávají najevo předem, že jsou takto odhodláni, tak je racionální se s tím nesmiřovat. Protože pokud se s tím budete smiřovat, tak riskujete u Ústavního soudu, že vám později řekne, proč se ozýváte až teď, když vám to třikrát nebo čtyřikrát předtím nevadilo,“ dodal Kysela.

Podle Antoše by se právníci měli zabývat i otázkou, zda nemůže Pavel na summit odjet i bez posvěcení vládou.

„Podle Vídeňské úmluvy o smluvním právu je hlava státu jedním ze tří orgánů - hlava státu, ministr zahraničí a předseda vlády - které mohou v mezinárodních vztazích zavazovat státy. Z hlediska mezinárodního práva není horší reprezentant státu než ministr zahraničních věcí nebo předseda vlády,“ řekl Novinkám.

Summit NATO se koná už na začátku července, prezident by tak měl svou žalobu případně podat co nejdříve, aby Ústavní soud stihl rozhodnout. „Rozhodně to není něco, na čem by Ústavní soud musel sedět půl roku,“ poznamenal Kysela.