Článek
O tom, že Rusko ve skutečnosti bojuje s celým světem, dosud mluvili jen ruští moderátoři Vladimir Solovjov a Olga Skabejevová. V pátek to ale řekl i úřadující velitel ruského centrálního vojenského okruhu Rustam Minněkajev, který současně řekl, že je potřeba dojít až do Podněstří, kde roste útlak ruského obyvatelstva.
Jsme ve válce, i když se nemusíme schovávat v krytech? „Svým způsobem ve válce jsme, i když jsme ji nikdy nechtěli a nevedeme ji,“ říká v podcastu Mikulecký.
POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:
Podle něj podobná vyjádření dávají smysl, aby vedení omluvilo, v jakém je Rusko stavu a kam se pomalu propadá. Protože i když naše sankce zdaleka nejsou tak účinné, jak by mohly být, tak mají vliv – v některých klíčových segmentech průmyslu začínají chybět důležité drobné součástky, které Rusko není schopné vyrábět samo, myslí si bezpečnostní expert.
„V Rusku je znát, že se něco děje,“ dodal a podotkl, že v době ohrožení, ať už skutečném, nebo vyvolaném vlastní chybnou politikou, „Rusové zapomenou na všechny chyby svých vládců a soustředí se na obranu“.
Mikulecký dále hovoří o tom, že ačkoliv riziko rozšíření konfliktu existuje, tak je podle něj minimální. „Toho bych se nebál, je to v jednotkách procent,“ říká.
Rusko se snaží o změnu
Zmínil však, že Rusové se budou snažit konflikt posunout, protože se fronta nehýbe ani na východě Ukrajiny. „Na severovýchodě se jim určitý postup daří, ale je to maximálně pár set metrů nebo několik kilometrů denně. Naopak se jim nevede na jihovýchodě u Chersonu, kde se daří lokální protiútoky Ukrajinců. Po potopení křižníku Moskva se nelze obávat ani vylodění u Oděsy,“ říká Mikulecký.
„Rusové se mohou konflikt snažit posunout také tím, že do něj zapojí další země, své satelity,“ uvedl Mikulecký.
Rusové dostali výprask, ale válka může trvat desetiletí, varuje expert
Zmínil přitom, jak tvrdě nyní Rusové kritizují postup Kazachstánu, kde Rusko na začátku roku zachránilo elity před barevnou revolucí, a „oni jednají se Západem a nechtějí pomáhat s obcházením sankcí“.
Moskva nedosáhla úspěchu ani v Minsku: „Přes ohromný nátlak, aby se běloruské jednotky účastnily invaze na Ukrajinu, se tomu běloruský prezident Lukašenko brání a brání se úspěšně. Jediné, co poskytl, je zázemí.“
Vidět je ale rostoucí napětí v Podněstří, kde byly odstřeleny dva rozhlasové vysílače a budova separatistického ministerstva vnitra. Podle Mikuleckého to ale nedává smysl, protože využít k útoku na Ukrajinu se Podněstří nedá, neboť do něj Rusové nemají jiný přístup než vzduchem. Vzdušný prostor však kontroluje Kyjev.
Pozor na pátou kolonu
V souvislosti s Podněstřím a separatisty na Donbasu ale upozorňuje na riziko ruských menšin, které Moskva využívá stejně jako Hitler. „Proto by se do budoucna měla řešit i tato otázka,“ uvedl Mikulecký a zmínil v této souvislosti odsun Němců.
Nebezpečí taktického jaderného úderu
Nejvíce se Mikulecký obává, že by mohlo Rusko použít zbraně hromadného ničení: „Buď chemické, aby vyděsilo obyvatele, nebo taktické jaderné. Na jejich použití není jak odpovědět, protože vypálení střel na Rusko by znamenalo konflikt velkého rozsahu a odpovědět na území Ukrajiny by bylo jako se střelit do vlastní nohy.“
Obavy vyvolává nejen to, že už na začátku války uvedl Putin jaderné síly do pohotovosti, ale i fakt, že Rusko neustále opakuje, že je nepoužije.
Mikulecký však dodává, že byť by lokálně bylo jejich použití zničující, na lidi v České republice by měly menší dopad než jaderná katastrofa v Černobylu. Použití by však mělo velký psychologický dopad.
Celý díl podcastu Zbytečná válka si poslechněte v audio přehrávači v úvodu článku.