Za podivným chováním íránského tankeru byl zřejmě nelegální export ropy do Číny

Společnost Ambrey jméno tankeru „spojeného se Spojenými arabskými emiráty“, který vyslal v Ománském zálivu u Hormuzského průlivu nouzový signál, nezmínila. Uvedla však, že to bylo 51 námořních mil (94 km) severozápadně od íránského přístavu Bandar-e Džask, napsala agentura Reuters. Tam v té době plul tanker Themir. Ambrey pak vysvětlila, proč poplach považuje za planý – „loď už v minulosti postupovala podobně“.

Ambrey je přesvědčena, že je loď součástí stínové flotily Íránu, která mu umožňuje navzdory sankcím exportovat ropu do Číny. Společnost Starboard Maritime Intelligence zachytila velmi podivný pohyb lodi. Od místa vyslání signálu opsal několikrát dlouhou elipsu napřed na jih k pobřeží Spojených arabských emirátů, kde uhnul o 90 stupňů na východ, aby se pak podél pobřeží Ománu vrátil zpět. Podobné trajektorie se používají právě při přečerpávání ropy na moři a uplatňovaly je v oblasti sesterské lodě Themiru.

Vyslání nouzového signálu má zřejmě zamaskovat skutečné záměry provozovatele a uniknout případným sankcím. Majitel by se mohl hájit, že loď byla unesena.

Podezření na nelegální export íránské ropy umocňuje fakt, že majitelem Themiru je v Malajsii sídlící společnost IMS, která byla zařazena 24. února na americký sankční list za napomáhání vývozu íránské ropy. Na americkém sankčním seznamu jsou od ledna už dvě sesterské lodě Chantang a Peterpaul kvůli přepravě íránské ropy do ČLR. Pluly do ní z Ománského zálivu. Stejnou cestu podnikl pětkrát od ledna 2024 i Themir. V září 2024 dokonce plul do největšího čínského přístavu pro do dovoz ropy Šantung. Ten se letos také ocitl na americkém sankčním seznamu kvůli importu íránské ropy.

Objem nelegálně dovezené ropy do Číny je ohromný, i když přesná čísla nejsou známa. Jen na základě satelitních snímků zachycujících přečerpávání ropy u východního pobřeží Malajsie spočítala agentura Bloomberg, že pouze přes tuto oblast se za prvních devět měsíců loňského roku do Číny dostalo 350 milionů barelů íránské ropy. Cenu odhaduje na nejméně dvacet miliard dolarů. Do kalkulace je započteno, že se za ropu dovezenou v rozporu se sankcemi neplatí tak vysoká cena jako na oficiálním trhu.

Oproti roku 2020 se objem přečerpávané ropy u východního pobřeží státu Džohor na Malajském poloostrově, odkud pak lodě dovážejí ropu do Číny, zdvojnásobil. Ropa poté míří přes čínský přístav Šantung do menších rafinérií, aby se velké čínské polostátní firmy vyhnuly sankcím. Čína tvrdí, že její obchod s Íránem dává smysl a není protiprávní. O dovozu ropy z Íránu se nezmiňuje.

Právě oblast u Malackého průlivu je místem, kde se nejvíce přečerpává mimo teritoriální vody zemí, od začátku války na Ukrajině však k přečerpávání dochází i u řeckého pobřeží nebo právě v Ománském zálivu. Stínové flotily využívají tankery na konci životnosti, obvykle se vyřazují po dvaceti letech. Plují pod vlajkami nejrůznějších zemí včetně vnitrozemského Mongolska nebo Eswatiny . Čínský dovoz z Malajsie se od roku 2018 do roku 2024 zosminásobil. V roce 2023 Čína dovážela z Malajsie denně 1,1 milionu barelů ropy, i když Malajsie vytěží denně jen 508 000 barelů.

V oblasti ostrovů Riau, která je širší než ta zkoumaná Bloombergem, bylo podle společnosti TankerTrackers za prvních devět měsíců loňského roku zaznamenáno 409 případů, kdy dva tankery pluly těsně vedle sebe, doslova bok po boku. V roce 2023 to bylo ve stejné oblasti 279 případů. Vše se samozřejmě odehrává bez zajištění bezpečnosti, potřebného dozoru a přítomnosti remorkérů. Samo přečerpávání nákladu na moři není protizákonné, nesmí se ale takto překládat sankcionované komodity a musí se to dělat podle předpisů, aby nemohlo dojít k havárii, požáru nebo úniku ropy, která by znečistila moře. Na to se však nedbá, a tak jsou u malajsijského pobřeží často vidět ropné skvrny. Přečerpávání nákladu poblíž významné námořní trasy vedoucí přes Malacký průliv také zvyšuje riziko kolize.