Článek
Ze srovnání s dalšími zeměmi podle NKÚ plyne, že ČR nevyužila potenciál, který dotace ze strany EU představovaly, k rozvoji svých regionů. V případě ČR byl procentní růst HDP k průměru EU na úrovni 19 procentních bodů, zatímco u Polska to bylo 33 bodů a u Litvy dokonce 38 procentních bodů.
„Je zjevné, že stovky miliard korun, které směřovaly z rozpočtu EU do ČR, nepřispěly k výraznějšímu přiblížení se k průměru EU,“ shrnul NKÚ s tím, že Česko zjevně nevyužilo potenciál.
Jak NKÚ připomněl, o dotace žádá bezpočet subjektů, přičemž většina z nich skutečně určitou mírou může přispět k rozvoji. „Všichni tito žadatelé cítí nezadatelné právo získat podíl na evropském blahobytu,“ přiměli kontroloři pocit určité nárokovosti ze strany žadatelů.
Města a obce tak žádají o dotace na chodníky a houpačky pro děti, firmy o příspěvek na školicí prostory, neziskový sektor na své aktivity.
„Problém však spočívá v tom, že podstatná část těchto projektů představuje okamžitou spotřebu nebo prostou obměnu kus za kus a nepřináší dlouhodobé efekty,“ uvedl NKÚ.
ČR by namísto toho potřebovala investovat do inovací a velkých projektů, které mají větší přínos a vysoký potenciál růstu. Vedle toho NKÚ doporučuje „zrušit či zásadně přehodnotit“ i řadu strategických dokumentů, aby bylo možné změny realizovat. Nezbytné je i stanovení jasných hodnotících kritérií a snížení administrativní náročnosti. Měla by se rovněž zvýšit odpovědnost příjemců dotací za splnění podmínek.
„Na nové politické reprezentaci bude, aby vyjednala taková pravidla a mantinely, které nám umožní maximalizovat dopad každého eura, které k nám doputuje,“ tvrdí prezident NKÚ Miloslav Kala.
