Rozhovory Íránu s USA uvázly kvůli novým americkým sankcím a výhrůžkám

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že schůzku odložil na žádost ománského ministra zahraničí Badra bin Hamada Busaidího. Ten to zdůvodnil „logistickými důvody“. „Nový termín bude zveřejněn, až na něm bude vzájemná shoda,“ dodal Badr.

Arakčí uvedl podle Politika, že íránská strana má zájem vyjednat dohodu: „Více než kdy dříve jsme odhodláni dosáhnout spravedlivé a vyvážené dohody a zrušení sankcí.“

Problémem pro jednání jsou právě nové americké sankce. „Americké sankce na Írán během jaderných rozhovorů nepomáhají stranám vyřešit jaderný spor pomocí diplomacie,“ řekl nejmenovaný íránský představitel agentuře Reuters. „Nové kolo jednání bude oznámeno na základě amerického přístupu,“ dodal ještě.

USA uvalily 29. dubna sankce na společnosti spojené s dodávkami chloristanu sodného, který se používá při výrobě okysličovadla pro raketové motory.

O den později americké ministerstvo financí oznámilo sankce na sedm společností zapojených do exportu íránských ropných derivátů. Šlo o společnosti Solvent Organics a Alseerah Trading ze Spojených arabských emirátů, které celkem vyvezly zboží včetně íránských ropných produktů za 450 milionů dolarů.

Donald Trump pohrozil 1. května na své síti Truth Social všem společnostem, lidem a zemím, které dovážejí jedinou kapku íránské ropy, že budou vystaveny druhotným sankcím a nebude jim „dovoleno obchodovat se Spojenými státy“.

Dohledová kancelář amerického ministerstva financí OFAC, která má na starosti kontrolu zahraničních investic, uvedla, že Írán v dubnu vyvážel denně 1,6 milionu barelů ropy. V březnu to mělo být 1,8 milionu barelů.

Dalším důvodem jsou výhrůžky amerického ministra obrany Petea Hegsetha vojenskou silou z 30. dubna kvůli tomu, že Teherán podporuje jemenské Húsie.

Húsiové vypálili v posledním týdnu několik střel na americkou letadlovou loď USS Harry S. Trumman, která musela rychle změnit kurz a kvůli tomu sklouzl z její paluby stíhací bombardér F/A-18 Super Hornet.

Írán ale opakovaně varoval, že nebude vyjednávat, pokud bude čelit vojenské hrozbě nebo ekonomickému tlaku. Íránský prezident Masúd Pezeškijan řekl už v březnu k americkému postoji: „Je neakceptovatelné, aby nám něco nařizovali a hrozili.“

Íráncům také vadí rozšiřování dohody za hranice jaderného programu na jejich program balistických raket. Americký vyjednavač Steve Witkoff sice připustil, že Írán může dál obohacovat uran - toho se Teherán vzdát nemíní -, ale jen do určité výše. Odmítá ale jednat o raketách, protože bez jaderných zbraní jsou jeho jediným odstrašujícím prostředkem.