Článek
„V bytové nouzi se nachází minimálně pět a půl tisíce osob ve věku šedesát pět a více let,“ stojí ve zprávě Bydlení jako problém z roku 2021. Na ubytovnách přitom žilo zhruba 2000 seniorů. „A jejich počet stále roste,“ upozornili tehdy autoři.
Uvedená slova nyní potvrdila terénní sociální pracovnice Petra Burzová z plzeňské organizace Tady a teď. „Mají už specifické potřeby a potíže související s věkem. Pro systém jsou ale často neviditelní a končí v pastech obchodníků s chudobou,“ podotkla. V západočeské metropoli podle odhadů může jít o desítky, možná i stovky lidí.
Jedním z nich je už citovaný Josef. Před dvěma roky dostal epileptický záchvat a byl v nemocnici. „Přítelkyně mě pak vyhodila z bytu, neměl jsem kam jít,“ vyprávěl muž.
Narychlo se domluvil v Lobezské ubytovně. „Na pokoji jsem byl s chlapíkem, kterého pustili z Horního Slavkova. Kradl, co mohl. Pak už jsem měl peníze i ve slipech, stejně mi je vzal,“ pokračoval.
Platby za návštěvu i půjčení vařiče
Prostředí popsal jako otřesné. Ve špinavých prostorách byli švábi i štěnice. Měsíčně platil zhruba sedm tisíc korun. K tomu ale přibyly další náklady. „Třeba když za mnou na hodinu přišla návštěva, musel jsem dát stovku,“ zmínil senior.
Další peníze chtěl správce za půjčení vařiče nebo prací prášek. „To mi ještě vždycky sebral občanku do zástavy,“ doplnil. Podle Burzové jsou praktiky v rozporu s legislativou nebo přinejmenším nemravné.
Nakonec se Josef po peripetiích dostal na jinou ubytovnu, která se nachází v Doudlevcích. „Proti předchozí je to luxus,“ porovnal. Ačkoli i tyto prostory jsou znečištěné a značně zanedbané, pokoj má pro sebe. „A záchod a koupelna už není pro všechny,“ popsal.
Ubytovny
- v bytové nouzi se v roce 2021 ocitlo minimálně pět a půl tisíce seniorů
- významná část z nich se do této situace dostala až ve stáří
- na ubytovnách tehdy žilo přibližně 2000 seniorů
- většina z nich pravděpodobně platila pobyt ze svého důchodu, protože doplatek na bydlení pobíralo pouze 26 % z nich
Rád by se vrátil do důstojnějšího zázemí a taky ještě pracoval. „Ale nikde mě nechtějí, je mi skoro sedmdesát. Kvůli epilepsii toho moc dělat nemůžu,“ vysvětlil.
Terénní sociální pracovnice potvrdila, že už klient odpověděl na desítky inzerátů. „Najít zaměstnání je však složité už po padesátce. Josef zůstává v hmotné nouzi a věří, že se mu podaří vyřídit německý důchod,“ informovala Burzová.
V nedůstojných podmínkách i umírají
Podle ní je většina seniorů, jenž končí na ubytovnách, extrémně chudá. „Mnohdy vypadávají z důchodového systému, případně pobírají velmi málo peněz. Zpravidla nemají žádný kontakt s příbuznými, jsou osamělí. V nedůstojných podmínkách nezřídka i umírají,“ zdůraznila.