Článek
Zprávu výbor připravil na žádost demokratického kongresmana Johna Kerryho. Dokument přichází těsně před plánovaným prohlášením prezidenta Baracka Obamy, který příští týden, zřejmě v úterý, patrně oznámí vyslání dalších vojenských posil do Afghánistánu, kde Američané bojují už osm let.
Zpráva, sestavená na základě vojenských materiálů, tvrdí, že bin Ládin, šéf teroristické sítě Al-Káida, se ještě v prosinci 2001 skrýval v komplexu jeskyní Tora Bora v Bílých horách na východě Afghánistánu. Američané prý tehdy měli možnost vyslat za ním několik tisíc vojáků. Místo toho prý vyslali jen komando o asi stovce lidí a soustředili se na letecké útoky.
Proto prý 16. prosince bin Ládin a jeho ochranka "nikým neobtěžováni vyšli z Tora Bory a zmizeli na chaotickém pákistánském kmenovém území". "Nezapojeno zůstalo široké spektrum americké vojenské síly, včetně týmu ostřelovačů až po nejmobilnější jednotky námořní pěchoty," uvádí se ve zprávě.
O bin Ládinově přítomnosti v Tora Bora chybí důkazy
Podle ní tehdy šéf Pentagonu Donald Rumsfeld vyjádřil obavu, že by příliš mnoho amerických vojáků v akci vyvolalo protiútok. Uvedl prý také, že nejsou dostatečné důkazy o tom, že bin Ládin tehdy pobýval v Tora Bora.
Podle agentury AP patřil Kerry, který stojí za zveřejněním zprávy, ke známým oponentům Bushovy politiky v boji proti terorismu. Již léta tvrdí, že exprezident a jeho tým promeškali šanci zadržet bin Ládina, který stojí za útoky na USA z 11. září 2001. Podle AP lze proto současnou zprávu považovat také za varování kritikům, kteří stojí proti plánu posílit v Afghánistánu americkou vojenskou přítomnost.
Násilí v Afghánistánu dosahuje v současnosti nejvyšší úrovně od svržení fundamentalistického hnutí Taliban s pomocí americké invaze v roce 2001.