Článek
Justice už rozhodla, že muž musí poště zaplatit přes půl milionu korun s úroky, ve čtvrtek ale Nejvyšší soud rozhodl, že Svoboda by mohl platit ještě vyšší částku.
K tzv. phishingovému útoku došlo 19. prosince 2017. Manažerovi Lukáši Svobodovi, který zastával funkci ředitele sekce controllingu a pak i pozici ředitele divize financí, přišel mail podepsaný jménem tehdejšího generálního ředitele Martina Elkána. V mailu bez elektronického podpisu byl požadavek na okamžitou platbu, k níž Svoboda přesvědčil svou podřízenou.
Pikantní je, že Svoboda přešel z pošty do Českých drah, kde pracuje jako člen představenstva a finanční náměstek.
Pošta kvůli jeho pokynu odeslala podvodníkovi celkem 47 tisíc eur, pět tisíc se podařilo podniku vrátit. Firma pak Svobodu zažalovala o škodu 760 tisíc korun, kterou měl způsobit. Manažer se bránil, že za nic nemůže, že detailně neznal všechny interní předpisy a že vina leží na jeho tehdejší podřízené, která peníze poslala.
Svoboda upozorňoval, že mail otevřel ve svém mobilním telefonu, kde viděl jen jméno a příjmení tehdejšího generálního ředitele a nezobrazovala se mu tak skutečná adresa odesílatele work.mails@aol.com.
Když jej podřízená upozornila, že generální ředitel je sice oprávněn vznášet požadavky na provedení platebního příkazu, musí to ale být z mailu s elektronickým podpisem, odbyl její námitky s tím, že s generálním ředitelem hovořil a vše je v pořádku.
NS: Platbu prosadil vlastním pokynem
Místo toho mu přitom podvodník jen napsal: „Řekněte jí, že pošlu všechny dokumenty později, když jsem méně zaměstnán. Měla by okamžitě zpracovat platbu. Pozdravy Martin“. Nehledě na podivnou gramatiku Svoboda tento mail přeposlal podřízené a připojil text: „Jitko, prosím..“. Platba pak skutečně odešla.
Profil Lukáše Svobody na sociální síti LinkedIn.
Pražský městský soud rozhodl, že Svoboda musí zaplatit jen 541 tisíc s úroky, neboť část viny nese i jeho podřízená. Proti verdiktu se odvolala jak pošta, tak manažer. Jenže zatímco Svobodovi Nejvyšší soud nevyhověl, poště vyhověl s tím, že není vyloučeno, aby manažer platil ještě víc.
„Klíčovou roli zde hrála skutečnost, že žalovaný realizaci závadného pokynu od domnělého generálního ředitele prosadil vlastním pokynem vedoucího zaměstnance a přesvědčil tím ostatní zaměstnance,“ zdůraznil senát Nejvyššího soudu v čele s Miroslavem Hromadou ve verdiktu, který ve čtvrtek zveřejnil.
Případ se tak vrací k městskému soudu, který má nově posoudit podíl manažera na ztrátě peněz a má posoudit i to, zda se do čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku žalovaného, což je hranice odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu, mohou započítat v poměrné výši i bonusy, které manažer obdržel v listopadu 2016.
