Hlavní obsah

Trump je ochoten ukončit válku, aniž by znovu otevřel Hormuzský průliv

Prezident Donald Trump je ochoten ukončit válku s Íránem, i kdyby Hormuzský průliv zůstal z velké části uzavřen, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na několik představitelů administrativy. Mnozí odborníci považují ukončení vojenských akcí v Íránu, aniž by byl Hormuzský průliv opět volný, za nezodpovědný krok.

Foto: Elizabeth Frantz, Reuters

Americký prezident Donald Trump

Článek

Znovuotevření jedné z nejdůležitějších námořních cest by ukončení současného konfliktu oddálilo o čtyři až šest týdnů za Trumpem stanovený časový limit, odhadli poradci. Prezident proto rozhodl, že pro Spojené státy je hlavním cílem oslabení íránského námořnictva, likvidace zásob raket, ukončení nepřátelství a obnovení volného toku obchodu.

Během uplynulého měsíce vysílal Trump do světa zcela protichůdné postoje k blokádě Hormuzského průlivu. Jednou hrozil údery na civilní energetickou infrastrukturu, pokud nebude lodní trasa do určitého data volná, podruhé zlehčoval význam průlivu a řekl, že jeho uzavření je problém, který musí řešit jiné země.

Faktem ale je, že čím déle zůstane průliv uzavřený, tím více se bude globální ekonomika otřásat a ceny plynu zvyšovat. Několik zemí, včetně amerických spojenců, se potýká s poklesem dodávek energie, které dříve volně proudily přes průliv. Odvětví, která spoléhají na produkty, jako jsou hnojiva pro zemědělství nebo helium pro výrobu počítačových čipů, trpí nedostatkem.

Dokud Spojené státy nevyjednají dohodu, nebo krizi násilně neukončí, bude Teherán nadále ohrožovat světový obchod, tvrdí analytici. Ukončení vojenských operací dříve, než bude průliv otevřen, je „neuvěřitelně nezodpovědný krok“, tvrdí Suzanne Maloneyová, expertka na Írán a viceprezidentka washingtonského Brookings Institutu.

USA a Izrael zahájily válku společně a nemohou se vzdát následků, řekla Maloneyová. „Energetické trhy jsou ze své podstaty globální a není možné před ekonomickými škodami ochránit jen USA. Pokud bude průliv nadále uzavřený, škody se budou jen zhoršovat,“ varovala.

Zprávy o tom, že by Trump chtěl rychle ukončit íránský konflikt, je v rozporu s dalšími kroky, které plánuje. O víkendu připlula do oblasti vrtulníková výsadková loď USS Tripoli a do oblasti se dostala 31. expediční jednotka námořní pěchoty. Šéf Bílého domu současně nařídil jednotkám 82. výsadkové divize přesun na Blízký východ a zvažuje vyslání dalších 10 tisíc pozemních vojáků do regionu, připomněl deník The Wall Street Journal.

V pondělí tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že Spojené státy „pracují na“ běžných operacích v průlivu. Ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí pro televizi Al Jazeera uvedl, že během několika týdnů budou americké vojenské cíle dosaženy.

„Pak budeme řešit otázku Hormuzského průlivu a bude na Íránu, aby rozhodl,“ řekl Rubio, který je zároveň Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost, „nebo prostřednictvím koalicí zemí celého světa, za účasti Spojených států, zajistíme, že bude otevřená, ať už jakkoliv“.

Trump minulý týden skutečnost, že íránské vedení umožnilo některým lodím proplout průlivem, interpretoval jako ústupek, čímž odstartoval nejnovější kolo diplomacie, o kterém doufá, že by mohlo válku ukončit. Někteří analytici a politici uvádějí, že schopnost Íránu kontrolovat průliv bude oslabena, protože jeho vojenské prostředky jsou významnou měrou oslabovány.

Hormuzským průlivem se přepravuje přibližně 20 procent světových zásob ropy. V roce 2024 podle amerického Úřadu pro energetické informace směřovalo tímto průlivem 84 procent surové ropy a 83 procent zkapalněného zemního plynu na asijské trhy.

Zablokování průlivu vedlo k prudkému zdražení cen ropy. V pondělí referenční cena americké ropy uzavřela na více než 100 USD za barel poprvé od roku 2022 a někteří finanční analytici předpovídají, že by mohla vystoupit na 200 USD za barel, pokud válka způsobí trvalé narušení této lodní cesty.

Související témata:

Výběr článků

Načítám