Článek
Strategická námořní úžina mezi Íránem a Ománem je pro světové zemědělství důležitou tepnou. V roce 2024 jí proplulo přibližně 18,5 milionu tun močoviny, tedy asi třetina světového obchodu s touto klíčovou surovinou, a přes 23 procent světového dovozu čpavku.
Průliv zároveň slouží jako tranzitní koridor pro pětinu veškerého zemního plynu, který je hlavní surovinou pro výrobu dusíkatých hnojiv. Od začátku března je ale pro komerční lodní dopravu ze západních zemí prakticky uzavřen.
Důsledky se projevily rychle. Ceny hnojiv vzrostly o 15 až 30 procent a pohonné hmoty zdražily až o deset korun na litr.
Přitom právě teď, v době jarních prací, na tom závisí letošní úroda. „Náklady rostou všem a nárůst cen vstupů, které se odvíjejí od ropy a plynu, je pro zemědělce zásadním problémem,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Většina zemědělců se zatím drží díky předzásobení. Kdo ale nákup odkládal na poslední chvíli, zdražení pocítí. Trhy navíc zatím nereagují růstem výkupních cen zemědělských komodit, které by vyšší náklady kompenzovaly.
„Výkupní ceny neurčuje cena vstupů, ale nálady na trzích,“ upozornil Doležal. Při dalším růstu nákladů tak hrozí u části podniků útlum produkce.
Na rozdíl od cen pohonných hmot se zdražení hnojiv do cen potravin propíše se zpožděním několika měsíců. Pokud se ale průliv brzy neotevře, mohou se vyšší náklady farmářů promítnout do zdražení masa, mléčných výrobků i pečiva ještě před létem.
Někteří zemědělci ale potíže s hnojivy nepociťují. „Jedinou výraznější změnou je zhruba dvacetiprocentní nárůst cen osiv,“ konstatoval Jakub Pešek z rodinného hospodářství Svobodné hory. Malé lokální farmy jsou podle něj méně závislé na výkyvech trhů.
Evropa si zatím pomůže sama
Íránské dovozy močoviny do Evropy byly sice v posledních třech letech zanedbatelné, ale trh s hnojivy je globální organismus. „Narušení kdekoliv v systému se může rychle projevit i v Evropě,“ vysvětlil Łukasz Pasterski z organizace Fertilizers Europe.
Zemní plyn tvoří více než 80 procent nákladů na výrobu dusíkatých hnojiv. „Geopolitické otřesy zdražují energie a ty zvyšují náklady zejména pro evropské producenty. Bezpečné zásobovací trasy by měly být součástí potravinové bezpečnosti,“ varovala generální ředitelka Mezinárodní asociace výrobců hnojiv Alžběta Kleinová.
Přestože byl evropský trh hnojiv pod tlakem již před krizí kvůli emisním povolenkám a vysokým cenám energií, nyní výrobní kapacity na pokrytí domácí poptávky má.
„Nedostatek hnojiv pro zemědělský sektor v Evropě nehrozí. Tato krize ale ukazuje, jak důležitá je lokální produkce hnojiv pro potravinovou bezpečnost regionu,“ uvedl Pavel Heřmanský, mluvčí Agrofertu.
Čpavkové jednotky firmy podle něj nyní jedou na technické minimum, výroba hnojiv ze stávajících zásob ale zatím pokračuje naplno.