Článek
„Státy Perského zálivu se nacházejí ve velmi obtížné situaci,“ uvedla agentuře AFP Sanam Vakilová, ředitelka programu pro Blízký východ a severní Afriku při britském think-tanku Chatham House.
Doplnila, že i když tyto státy v tichosti vítají další oslabení Íránu, čelí vážné hrozbě a „musí své karty hrát opatrně“.
Řada blízkovýchodních států má úzké vazby na USA, které jsou hlavním spojencem Izraele a které také mají v regionu své vojenské základny. Jejich blízkost Íránu a jeho raketám představuje pro tyto země značné riziko, upozorňuje server The Times of Israel.
Vakilová také dodala, že například „saúdští diplomaté se od Izraele distancují a odsuzují útoky jako prostředek k tomu, aby se vyhnuli zatažení do konfliktu“.
Současný konflikt se totiž odehrává v době, kdy Rijád buduje diplomatické sbližování s Teheránem, zahájené v roce 2023 prostřednictvím dohody zprostředkované Čínou.
„Je to výrazný rozdíl oproti situaci před deseti lety, kdy Saúdská Arábie do jisté míry vyzývala Spojené státy k útoku na Írán, který označovala za ‚hlavu hada‘,“ uvedl Karim Bitar, lektor blízkovýchodních studií na pařížské univerzitě Sciences Po.
Saúdové po útoku vyzvali Íránce k dialogu
Během pátečního rána zahájil Izrael vojenskou operaci nazvanou Vzpínající se lev, v rámci níž zasáhl a poškodil několik íránských jaderných zařízení, továrny na balistické rakety a zlikvidoval také několik nejvyšších vojenských velitelů Íránu. Údery označil za začátek dlouhodobější operace, jejímž cílem je zabránit Teheránu v pokračování vývoje jaderných zbraní, upozornil izraelský server.
Ještě před zahájením odvetných íránských útoků na Izrael měl také svému íránskému protějšku zatelefonovat saúdský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán, který „zdůraznil význam dialogu pro řešení sporů“.
„Státy Zálivu si uvědomují, že tento izraelský útok ohrozí jak jejich ekonomické zájmy, tak celkovou stabilitu regionu,“ doplnil Bitar.
Saúdská Arábie společně se Spojenými arabskými emiráty (SAE) prosazovaly tvrdší postoj vůči Íránu během prvního volebního období amerického prezidenta Donalda Trumpa v letech 2017 až 2021, připomíná izraelský server. Státy Zálivu také podpořily Trumpovo rozhodnutí stáhnout Spojené státy z íránské jaderné dohody z roku 2015.
Podle analytiků se však postoje v Zálivu začaly měnit poté, co USA neposkytly dostatečnou podporu po útocích připisovaných Teheránu.
Americké základny v Zálivu mohou být terčem
V roce 2019 došlo k útoku na saúdskou ropnou infrastrukturu a ropná pole Abkajk a Churajs, který této blízkovýchodní zemi dočasně snížil produkci ropy na polovinu. K útoku se přihlásili jemenští Húsíové, Rijád a Washington z útoku obvinily Teherán. Ten svou účast popřel, Húsíům však Írán dlouhodobě poskytuje podporu.
Také SAE se staly terčem jemenských rebelů, jejich útok v roce 2022 zasáhl Abú Zabí.
Monarchie v Perském zálivu usilují o uvolnění napětí, aby předešly hrozbě útoků ze strany Íránu nebo ozbrojených skupin, které se těší podpoře Íránu, jako jsou Hizballáh v Libanonu, palestinský Hamás nebo zmiňovaní Húsíové. Některé země Perského zálivu také hostí americké základny, které se mohou stát cílem v případě širšího napětí.
„Největší starostí v Zálivu nyní je, do jaké míry budou Spojené státy muset využít jejich základny na podporu obrany Izraele,“ řekl blízkovýchodní analytik Andreas Krieg z londýnské King’s College.
I když se Trumpova administrativa od izraelské operace distancovala, varovala Írán, aby nenapadal americké cíle na Blízkém východě, a naznačila, že Izraeli pomůže při jeho obraně. Během pátečního večera USA poskytly Izraeli podporu při sestřelování raket mířících na jeho území.
Washington „stanovil jasnou červenou linii a varoval, že jakýkoli útok na americký personál či vojenské objekty vyvolá odpověď“, upozornila Vakilová. Doplnila však, že prozatím Írán pravděpodobně nebude cílit na infrastrukturu v Zálivu.
USA měly s Íránem jednat v neděli
Íránská státní média později během soboty uvedla, že Írán je připraven zaútočit i na vojenské základny a lodě v regionu patřící USA, Spojenému království a Francie v případě, že tyto země budou pomáhat Izraeli při sestřelování íránských raket.
Vůdci Saúdské Arábie, SAE a Kataru minulý měsíc podle amerického serveru Axios naléhali na Trumpa při jeho návštěvě regionu, aby nenařizoval americké útoky na íránská jaderná zařízení a raději se pokusil o dohodu.
„Státy Zálivu doufaly, že Trump projeví rozhodné vedení a udrží (izraelského premiéra Benjamina) Netanjahua na uzdě, aby neeskaloval situaci podle svých neokonzervativních tendencí,“ řekl Krieg.
Mezi Washingtonem a Teheránem sice probíhala jednání o íránském jaderném programu, ale s malým pokrokem. Tuto neděli mělo začít v Ománu šesté kolo rozhovorů obou zemí, po pátečním útoku není zatím jasné, jestli proběhnou. Írán oznámil, že v současné situaci jsou další rozhovory bezvýznamné, plánovanou účast svých představitelů však zatím nezrušil.
Podle Bitara se zdá, že izraelské údery mají za cíl „torpédovat“ jednání mezi USA a Íránem „Jaká bude reakce USA? Budou dál poskytovat Izraeli slepou a bezpodmínečnou podporu, nebo se pokusí vrátit k jednacímu stolu a dosáhnout nové dohody?“ dodal.
Trump však naznačil, že byl o útocích předem informován, a izraelští představitelé uvedli, že dostali k akci souhlas z Washingtonu, doplnil server The Times of Israel.
