Článek
„Tento střet neskončí včerejšími omezenými kroky a íránské útoky budou pokračovat. Tyto akce budou pro agresory velmi bolestivé a politováníhodné,“ citovala agentura Fars íránského vojenského činitele.
Ten měl také uvést, že probíhající válka „se v dalších dnech rozšíří do všech míst okupovaných tímto (izraelským) režimem a na americké základny v regionu“.
Íránská státní média v sobotu také přinesla zprávu, že Teherán může cílit na základny a lodě USA, Spojeného království a Francie v regionu, pokud budou Izraeli pomáhat při sestřelování íránských raket, píše list The Guardian.
Ten dodal, že britský premiér Keir Starmer prohlásil, že „Izrael má právo na sebeobranu“. Jeho mluvčí později doplnil, že se Spojené království nepodílelo na izraelských útocích, naznačil také, že britské letecké síly RAF se nepodílely na sestřelování íránských raket.
Izraelci obnovují letecké údery
Izraelská armáda v sobotu oznámila obnovení leteckých útoků na Teherán, na společném brífinku to oznámili náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil Ejal Zamir a velitel izraelského letectva Tomer Bar, uvedla stanice CNN.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac podle serveru The Times of Israel varoval íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, že pokud rakety jeho režimu budou nadále mířit na Izrael, tak „Teherán shoří“.
Americký prezident Donald Trump v pátek řekl, že o pátečních izraelských úderech věděl s předstihem. Dodal také, že Írán varoval před izraelským úderem, který bude „mnohem horší než cokoli, co zná nebo očekává“.
Podle CNN však jen několik hodin před útokem uvedl, že si nepřeje, aby Izrael zaútočil. Spojené státy však daly jasně najevo, že i když nebyly nijak zapojeny do izraelských útoků, židovskému státu v případě odvety pomohou, což se také během pátku dělo při sestřelování raket mířících na Izrael.
USA mají základny v řadě blízkovýchodních zemí
Spojené státy jsou nejvýznamnějším vojenským spojencem Izraele. Washington navíc vede jednání s Teheránem o íránském jaderném programu.
Po izraelských úderech je však budoucnost těchto rozhovorů nejistá. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v sobotu řekl, že jednání nemají v této chvíli smysl.
Americký zástupce na jednání Rady bezpečnosti OSN, která se v pátek večer sešla na popud Íránu, uvedl, že Spojené státy budou i nadále usilovat o diplomatické řešení, které zajistí, že Írán nezíská jadernou zbraň. Izraelský útok na íránskou jadernou infrastrukturu také označil za sebeobranu.
Spojené státy mají rozmístěné své vojáky v řadě blízkovýchodních zemí, například v Sýrii, Iráku, Jordánsku a také v Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru a ve Spojených arabských emirátech. Nacházejí se tam desítky tisíc vojáků.
Od pátečního večera Írán provádí údery na Izrael, který v pátek brzy ráno zahájil útoky na íránské vojenské činitele, raketové jednotky a jaderný program. Při íránských úderech zemřeli v Izraeli nejméně tři lidé a několik desítek jich bylo zraněno.
Írán potvrdil smrt dalších dvou generálů
Při izraelských úderech zahynuli další dva vysoce postavení generálové, oznámila v sobotu íránská státní média. Kdy a kde se tak stalo, neupřesnila.
Izrael tvrdí, že zabil v pátek 20 vysokých íránských vojenských činitelů. Írán už dříve potvrdil smrt náčelníka revolučních gard Hosejna Salámího nebo náčelníka generálního štábu armády Mohammada Bagherího.
Podle amerického listu New York Times byl během pátečních útoků zabit také íránský brigádní generál Ismaíl Ghání, který stál od roku 2020 v čele jednotek Kuds, jež jsou tajnou složkou Islámských revolučních gard.
Írán podle médií vypustil na Izrael několik stovek raket, izraelské údery na Írán jsou pak zřejmě největší, jaké islámská republika zažila od 80. let.
Lidé na ulici v íránském hlavním městě Teheránu oslavují raketové útoky na Izrael. Kromě íránských vlajek jsou vidět také prapory se symboly teroristického hnutí Hizballáh.
