Článek
Šara je na návštěvě Moskvy poprvé od pádu Asadova režimu. Ten se zhroutil loni v prosinci po bleskové ofenzivě rebelů ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), již Šará, který byl v lednu jmenován prozatímním prezidentem Sýrie, vedl.
Asad, spojenec Moskvy, se po svém svržení uchýlil do Ruska. Nyní prozatímní syrský prezident podle Reuters hodlá požádat Putina o jeho vydání k soudu za údajné zločiny proti Syřanům.
Moskva se od pádu Asadova režimu snaží udržovat dobré vztahy s novými syrskými úřady. Nabízí přitom Damašku mimo jiné diplomatickou podporu ohledně izraelských úderů na syrském území.
Hlavním cílem Rusů je udržet svou přítomnost na základnách v Sýrii. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ovšem tvrdí, že zájem o ruskou přítomnost mají sami Syřané.
„Syrská strana má zájem na zachování ruských vojenských základen v zemi. Jak náš prezident opakovaně zdůraznil, řídíme se zájmy Syrské arabské republiky,“ uvedl v pondělí Lavrov. Podle něj by kromě vojenských účelů mohly tyto základny sloužit jako centra pro přepravu humanitární pomoci do Afriky.
Moskva udržuje vojenskou přítomnost v Sýrii od 70. let 20. století a patřila k nejbližším spojencům bývalého syrského prezidenta Bašára Asada, kterého během syrské občanské války udržovala u moci. Svůj vliv se Rusko snaží zachovat i po změně režimu, kdy Asada nahradil islamistický lídr Abú Muhammad Džulání, který si začal říkat svým civilním jménem Ahmad Šara.
Udržet by se Rusové chtěli především na letecké základně Hmímím, v přístavu Tartús na pobřeží Středozemního moře a na letišti Kámišlí na severovýchodě Sýrie. Putin a Lavrov o tom jednali v červenci v Moskvě se syrským ministrem zahraničí Asaadem Šibáním.
