Strach z amerického trestu: Írán ví, že to jeho spojenci přehnali

Nebezpečí eskalace stouplo po útoku dronu, při němž byli na americké základně Tower 22 v Jordánsku zabiti tři američtí vojáci. Teheránem podporované milice podnikly od října přes 160 útoků na americké jednotky v Iráku a v Sýrii nebo na jimi využívané základny, ale tento útok nemohou Spojené státy přejít, protože při něm padli američtí vojáci, navíc se terčem stala základna v Jordánsku.

„Zřejmě se stali obětí vlastního úspěchu,“ řekl stanici CNN o útoku v Jordánsku ředitel programu pro Blízký východ ve Středisku pro novou americkou bezpečnost Jonathan Lord. „I když byl útok podobný jako těch více než 150 před ním, výsledky byly mnohem vražednější,“ dodal.

Podoba odvety není jasná, může jít o tvrdší útok na íránské pozice v regionu, protože íránské Revoluční gardy mají své lidi v Sýrii, jejich specialisté působí v Jemenu a jsou na ně navázané různé šíitské milice v Iráku a libanonský Hizballáh ostřelující Izrael. Zdroje CNN nepředpokládají, že by USA podnikly útok přímo na Írán, neboť nechtějí přímý konflikt.

„Myslím, že je zajímavé, že pouhé očekávání potenciálně větší reakce USA už mělo odstrašující účinek na jednu z významných sil napojených na Írán, aniž by USA vystřelily,“ dodal Jonathan Lord. Reagoval na sdělení irácké šíitské milice Katáib Hizballáh (odlišná od libanonského Hizballáhu - pozn. red.), která útok zřejmě podnikla a oznámila, že s dalšími přestává.

Lord poznamenal, že útok v Jordánsku podkopal snahu Íránu, který od říjnového brutálního pogromu Hamásu v Izraeli chtěl své útoky eskalovat pouze do omezené míry. Teherán si rozhodně nepřál, aby byly USA nebo Izrael zatlačeny do kouta natolik, aby byly nuceny rázně reagovat.

Pode amerických tajných služeb se Írán začíná obávat i útoků jemenských šíitských Húsíů na lodě v průlivu Báb al-Mandáb spojujícím Rudé moře a Indický oceán, kudy vede jedna z klíčových obchodních tras spojujících Asii a Evropu. Tyto útoky ohrožují obchodní zájmy Indie a Číny, což jsou zároveň důležití íránští spojenci.

Dvě velké státní čínské společnosti zaměřené na kontejnerovou přepravu musely odklonit desítky lodí na mnohem delší trasu kolem Afriky, což prudce zvýšilo náklady na dopravu zboží a surovin. Peking v úterý vyjádřil obavy ohledně situace a vyzval k ukončení útoků na civilní lodě.

Ještě více byla postižena Indie, protože Húsíové zaútočili na několik lodí s indickou posádkou nebo směřující k Indii. Indie se sice nezapojila do útoků na základny a posty Húsíů, z nichž odpalují drony a protilodní střely, ale vyslala tam na ochranu obchodních lodí torpédoborce.

„Rozhodně vidíme rostoucí známky znepokojení Teheránu z toho, jak málo Húsíové rozlišují své cíle,“ řekl CNN americký představitel k húsíjské palbě od boku.

Vysvětlil i důvod. Kvůli odklonu veškerého námořního obchodu z Rudého moře hrozí Íránu úder i od zemí, které by se jinak ani nestaraly o to, že je narušena izraelská a americká lodní doprava.

Útoky ukázaly, že Írán nemá plnou kontrolu nad skupinami, které podporuje, a ty projevují různý stupeň autonomie. „Mají velmi rozdílnou míru loajality a věrnosti Íránu. Mají také vlastní zájmy,“ cituje CNN zdroj obeznámený se zjištěními tajných služeb. Podle něj má Írán mnohem větší vliv na provázanou síť milicí působících v Iráku a Sýrii než v Jemenu. „Vše nasvědčuje tomu, že Írán nemá zájem dostat se do spirály eskalace napětí se Spojenými státy a Izraelem,“ zhodnotil situaci.

Spojené státy se snaží snížit napětí s pomocí Číny. Na setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem Yi v Bangkoku požádal americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan Peking, aby použil svůj „významný vliv na Írán“ k zastavení útoků, řekl v sobotu novinářům vysoký představitel Bílého domu.

„Není to poprvé, co jsme vyzvali Čínu, aby hrála konstruktivní roli,“ dodal. Zatím podle něj není jasné, zda to má praktický dopad: „Peking říká, že na to Íránce upozorňuje. Ale počkáme si na výsledky.“

Přestože z vyjádření irácké milice Katáib Hizballáh plyne, že by se Teherán mohl na chvíli stáhnout, někteří současní i bývalí američtí představitelé jsou skeptičtí, že by mělo dojít k podstatné změně íránské taktiky. Nejmenovaný příslušník americké armády působící na Blízkém východě uvedl, že Írán je „docela spokojený s tím, jak věci probíhají“.

„Iránský režim povzbudila krize v Gaze a zdá se, že je připraven bojovat až do svého posledního regionálního zástupce,“ napsal ředitel CIA Bill Burns v článku zveřejněném v úterý v časopisu Foreign Affairs.

Bývalý analytik CIA specializující se na Írán Norm Roule tvrdí, že primárním cílem Íránu je „vnést nejistotu a nerozhodnost do úvah amerických politiků, když zvažují, jak tvrdě na něj udeřit“. Podle něj Teherán ví, že „v USA a Evropě jsou hlasy, které se chopí jakékoli příležitosti k diplomacii, i když existuje jen málo důkazů, že uspěje“.

Roule řekl CNN jasně: „Nevidím absolutně nic, co by mohlo íránskou vládu přimět změnit to, co dělá.“

Američtí představitelé odmítli CNN sdělit, jak získali tyto zpravodajské informace, ale televize upozorňuje, používá široké spektrum metod od špionů až po odposlechy komunikace.