Hlavní obsah

Při útocích na Írán utrpěly i památky. Nejhůře je na tom palác ze seznamu UNESCO

Během americko-izraelských útoků na Írán již byla poškozena i řada historických památek. Největší škody utrpěl Golestánský palác v Teheránu ze 14. století a palác Čehel Sotun v Isfahánu ze 17. století. Guvernér Isfahánské provincie Mehdí Džamálínežád proto USA a Izrael obvinil z „vyhlášení války civilizaci“.

Při náletech byly poničeny historické paláce v ÍránuVideo: Reuters

Článek

Podle videí z místa a veřejných vyjádření místních úřadů se nezdá, že by zmíněné paláce rakety zasáhly přímo, ale spíše je poškodily rázové vlny či zbytky projektilů, uvádí deník The Guardian.

Golestánský palác, který byl poškozen 2. března, je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Videa z paláce ukazují například slavný zrcadlový sál, jehož podlaha je pokryta roztříštěným sklem. UNESCO po poškození paláce uvedlo, že všem do konfliktu zapojeným stranám předalo souřadnice památek, kterým se měly útoky vyhnout.

V posledních pár dnech silné výbuchy otřásly také bývalým hlavním městem země Isfahánem. Toto město je plné architektury z dob dynastie Safíovců, jež vládla od 16. do 18. století. V paláci Čehel Sotun raketové útoky rozbily dveře a okna. Škody jsou hlášeny i na obkladech paláce Álí Qápú a několika mešit na náměstí Naqš-e džahán.

Guvernér Isfahánské provincie Džamálínežád uvedl, že historické památky byly poškozeny i poté, co byly na jejich střechy v souladu s mezinárodními konvencemi ochrany kulturních objektů ve válečném stavu umístěny modré štíty.

„Isfahán není obyčejné město. Je to muzeum bez střechy. V žádné předešlé éře, ani v afghánských válkách, ani během mughalského tažení, ani při Posvátné obraně (válka mezi Íránem a Irákem v osmdesátých letech - pozn. red.) se nic takového nestalo. Toto je vyhlášení války civilizaci. Nepřítel, který žádnou kulturu nemá, na kulturní symboly ohledy nebere. Země bez historie k historickým symbolům úctu nemá. Země bez identity v identitě žádnou hodnotu nevidí,“ prohlásil Džamálínežád.

Americko-izraelské útoky na Írán začaly na konci února. Představitelé americké administrativy za tu dobu uvedli různé cíle, které má splnit. Nejčastěji je zmiňováno zničení íránského jaderného a balistického programu či sesazení tamního režimu. Hned první den útoků se jim podařilo zabít ajatolláha Alího Chámeneího, ale americká střela Tomahawk tentýž den též zasáhla dívčí školu, kde zemřelo nejméně 168 školaček.

Írán za Chameneího vlády ovlivňoval dění na Blízkém východě skrz šíitská hnutí, která financoval a vyzbrojoval, například libanonský Hizballáh či jemenské Húsíe. Jeho podporu mělo také palestinské teroristické hnutí Hamás.

Výběr článků

Načítám