Článek
Návrh přišel uprostřed patové situace ve vyjednávání o příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
K hlavním sporným bodům patří íránský jaderný program, který USA a Izrael označují za hrozbu, kvůli níž válku proti Íránu začaly, či znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, který je klíčový pro vývoz ropy z oblasti Perského zálivu. Úžinu Teherán v reakci na americko-izraelské údery uzavřel a Spojené státy v reakci na to zahájily námořní blokádu Íránu ve snaze omezit jeho příjmy z prodeje ropy.
Ministr zahraničí Abbás Arákčí o víkendu sdělil pákistánským, egyptským, tureckým a katarským zprostředkovatelům, že uvnitř íránského vedení neexistuje shoda ohledně toho, jak řešit požadavky USA. Washington chce, aby Írán pozastavil obohacování uranu na nejméně deset let a zbavil se veškerého obohaceného uranu, který má k dispozici, píše Axios.
Írán zase žádá okamžité ukončení americké blokády íránských přístavů, v opačném případě hrozí vojenskou reakcí. Íránský prezident Masúd Pezeškján do Washingtonu vzkázal, že Teherán se nebude zapojovat do jednání, budou-li vedena pod tlakem a hrozbami a za trvání blokády přístavů.
Teherán je navíc rozpolcený. Mezi sebou bojují umírněnější frakce, které by mohly usilovat o určitou formu otevření se světu, s tvrdým jádrem, jež prezentují například Revoluční gardy. Ty prosazují ideologicky čistou a konfrontační politiku.
Od 8. dubna platí mezi Íránem a USA příměří, které bylo původně dvoutýdenní, než ho Trump prodloužil do doby, než Teherán předloží mírový návrh.
