Článek
„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Hitlera už dávno překonal. Doufáme, že jejich osud nebude stejný,“ prohlásil Erdogan podle tureckého webu Daily Sabah. Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy podle něj eskalovala „od masového trestání přes masakry až ke genocidě“.
„Je jasné, že ani ty nejbrutálnější výjevy z holokaustu nejsou tak silné jako to, co dnes vidíme v Gaze,“ řekl rovněž Erdogan při promluvě k členům své Strany spravedlnosti a rozvoje. Přirovnal tak nynější situaci k hrůzám druhé světové války, při nichž byly zabity miliony lidí včetně zhruba šesti milionů Židů.
„Děláme vše, co je v našich silách, abychom zastavili (izraelskou) nelidskou agresi proti Gaze, Sýrii, Libanonu, Jemenu a našemu sousedovi Íránu,“ řekl rovněž podle webu s odkazem na další blízkovýchodní konflikty. Izrael kritizoval i za to, že podle něj nepočkal na konec jednání o íránském jaderném programu mezi Washingtonem a Teheránem.
Erdogan přitom už v roce 2014 tvrdil, že Netanjahu „v barbarství překonal Hitlera“, kvůli izraelské zhruba měsíc trvající vojenské operaci v Gaze v reakci na únos a vraždu trojice izraelských teenagerů. Palestinské úřady pod kontrolou Hamásu tehdy hlásily přes dva tisíce obětí.
Boje s Íránem i Hamásem pokračují
Izrael nyní od pátku podniká vůči Íránu sérii vzdušných úderů s deklarovaným cílem zničit jaderný a balistický raketový program této země. Teherán přitom odmítá, že by jaderné zbraně vyvíjel. Od pátečního večera zároveň Írán odpovídá vzdušnými útoky na území Izraele. Írán už ohlásil přes 200 mrtvých v důsledku úderů, Izrael přes dvacet.
Zatímco Írán je signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, Izrael nikoliv. Předpokládá se přitom, že židovský stát jaderným arzenálem disponuje, ačkoliv země to v rámci své politiky nekomentuje.
Válka v Gaze začala teroristickým útokem Hamásu na izraelském území z října 2023, při kterém bylo zabito 1200 lidí a dalších 251 bylo odvlečeno do zajetí. Při následné izraelské protiofenzivě podle Hamásem kontrolovaného ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo dosud zabito přes 55 tisíc lidí. Údaje o padlých během probíhajících bojů však nelze nezávisle ověřit.
V lednu obě strany uzavřely příměří, ale to se rozpadlo v polovině března. Izrael následně Gazu na přibližně dva měsíce uvalil do kompletní blokády, při níž do palestinského teritoria neproudila humanitární pomoc. Pod vlivem podmínek v Pásmu Gazy přibylo i západních zemí, které Izrael začaly vyzývat k ukončení ofenzivy.
