Článek
„Týmy civilní obrany po nových masakrech přesunuly do nemocnic nejméně 44 mrtvých, převážně dětí a žen, a také desítky zraněných,“ uvedl mluvčí civilní obrany Mahmud Bassal s tím, že tento počet obětí si měly izraelské útoky vyžádat pouze od pondělní půlnoci.
Oblak kouře po bombardování Pásma Gazy
Od zahájení nové izraelské ofenzivy překračují denní počty zabitých Palestinců běžně hranici stovky mrtvých. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvádí, že cílem nové operace je převzetí kontroly nad celou Gazou a splnění všech válečných cílů, včetně osvobození rukojmích v držení teroristů z Hamásu. Příbuzní rukojmích se přesto postavili proti nové ofenzivě, protože ji považují za ohrožení jejich bezpečnosti.
Francie, Kanada a Velká Británie v pondělí večer ve společném prohlášení Tel Aviv vyzvaly, aby ofenzivu v Gaze ukončil, jinak proti němu podniknou „konkrétní kroky“. Podle později zveřejněných informací by se mělo jednat o uvalení sankcí.
Trojice spojenců Izraele také požaduje, aby byla do Gazy vpuštěna humanitární pomoc. Tel Aviv sice po jedenáctitýdenní blokádě palestinského území, která podle posledních posudků vystavila celou jeho populaci riziku hladomoru, do něj opět začal vpouštět pomoc, ale jen v malém množství. Podle vlastního vyjádření umožnil pouze „přísun základního množství potravin. To Francie, Británie a Kanada označili za „zcela neadekvátní“.
Válka v Gaze začala 7. října 2023 teroristickým útokem hnutí Hamás na půdě Izraele, při němž bylo zabito přibližně 1200 lidí a dalších 251 lidí bylo odvlečeno do zajetí. Tam by se jich mělo stále nacházet asi 58, ale podle izraelských odhadů je jich naživu méně než polovina. Následná izraelská protiofenziva si zatím podle místního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala více než 53 tisíc mrtvých. Tyto údaje považuje za poměrně přesné i izraelská armáda.
