Článek
Ve společném prohlášení vyzvaly Francie, Kanada a Velká Británie Netanjahuovu vládu, aby „zastavila vojenské operace v Gaze a okamžitě umožnila přísun humanitární pomoci do Gazy“. Nedělní oznámení o umožnění přísunu „základního množství potravin“ považují tyto země za „naprosto neadekvátní“.
„Izrael utrpěl 7. října ohavný útok. Vždy jsme podporovali právo Izraele bránit Izraelce před terorismem. Tato eskalace je však zcela nepřiměřená,“ stojí v prohlášení.
„Nebudeme přihlížet tomu, jak Netanjahuova vláda pokračuje v těchto hanebných akcích. Pokud Izrael nezastaví obnovenou vojenskou ofenzívu a nezruší omezení humanitární pomoci, podnikneme další konkrétní kroky,“ uvádějí tyto tři země, aniž by bylo v prohlášení specifikováno, jaké konkrétní kroky to budou.
Země rovněž odmítají další pokusy o rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu. „Izrael musí zastavit budování osad, které je nelegální a podkopává životaschopnost palestinského státu a bezpečnost jak Izraelců, tak Palestinců,“ píše se dále. V tomto případě země slibují možné přijetí cílených sankcí.
Země nadále silně podporují snahy vedené Spojenými státy, Katarem a Egyptem zajistit okamžité příměří v Gaze. Právě příměří a okamžité propuštění rukojmích považují země za nejlepší naději na skončení utrpení rodin rukojmích a palestinských civilistů. Jediná naděje na dlouhodobější mír pak země spatřují v konci vlády teroristického hnutí Hamás a dvoustátním řešení.
Velká ofenziva a umožnění humanitární pomoci
Minulý pátek Izrael spustil rozsáhlou vojenskou operaci nazvanou Gideonovy vozy, která má za cíl zcela ovládnout Pásmo Gazy.
V neděli pak izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že povolil vjezd humanitární pomoci do Gazy, o den později přiznal, že tak učinil na nátlak spojenců.
Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy 7. října 2023 v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.
