Článek
„Pokud tuto válku začnou USA nebo sionistický režim, Írán se zaměří na jejich zájmy, základny nebo ozbrojené síly, ať už se nacházejí kdekoli, a kdykoli to bude považováno za nutné,“ pohrozil podle agentury Reuters íránský ministr. Výrazem „sionistický režim“ označuje íránská vláda Izrael.
„Nechováme žádné nepřátelství vůči sousedním zemím a usilujeme o bratrské vztahy, ale v případě útoku budou americké základny v regionu považovány za legitimní cíle,“ dodal. Írán přitom vojensky podporuje ozbrojené skupiny v zahraničí, jako jsou Húsíové v Jemenu, Hizballáh v Libanonu, Hamás v Pásmu Gazy nebo šíitské milice v Iráku.
Húsíové naposledy v neděli odpálili raketu, která dopadla poblíž Ben Gurionova letiště v izraelském Tel Avivu. „Útoky Húsíů vycházejí z Íránu. Izrael na útok Húsíů proti našemu hlavnímu letišti zareaguje. V čase a na místě, které si sami zvolíme. To platí i pro jejich íránské teroristické pány,“ reagoval Netanjahu na sociální síti X.
Teherán přitom tvrdí, že Húsíové, kteří ostřelují Izrael ve snaze podpořit Hamás, jednají z vlastní vůle. Na základny Húsíů v Jemenu, kteří útočí i na mezinárodní lodní dopravu v Rudém moři, podnikají vzdušné údery i USA. Americký prezident Donald Trump avizoval, že Írán požene k odpovědnosti za všechny akce Húsíů.
USA a Írán spolu od 12. dubna vedly jednání o jaderném programu Teheránu zprostředkovaná Ománem. Šlo o jejich první kontakty na takové úrovni od roku 2018, kdy Spojené státy odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Po počátečním optimistickém začátku však jednání uvázla na mrtvém bodě.
