Článek
Odchod zaměstnanců amerického velvyslanectví v Bagdádu už probíhá, napsal server Axios s odvoláním na zdroje z Pentagonu.
Oblast Blízkého východu také opouštějí rodinní příslušníci amerických vojáků sloužících na základnách. Potvrzeno je, že se to „kvůli zvýšenému napětí v regionu“ týká americké základny v Bahrajnu.
„Neustále vyhodnocujeme adekvátní personální složení na všech našich velvyslanectvích. Na základě nejnovější analýzy jsme se rozhodli redukovat naši misi v Iráku,“ řekl BBC představitel amerického ministerstva zahraničí.
Důvodem je klesající naděje na dosažení jaderné dohody s Íránem. Termín šestého kola americko-íránských jednání ještě nebyl potvrzen. V pátek se konat nebude, ale americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff řekl CBS, že by se mělo uskutečnit v neděli. Sejít by se měl v Ománu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Akračím, který vede íránský vyjednávací tým.
Trump ztrácí optimismus
Americký prezident Donald Trump už nesrší optimismem jako v době, kdy jednání začala. Ve středu v Kennedyho středisku řekl, že Američanům v oblasti bylo doporučeno, aby ji opustili, „protože by to mohlo být nebezpečné místo a uvidíme, co se stane“.
Trump současně potvrdil, že už není tak přesvědčený, že se Írán vzdá obohacování uranu. Potvrdil to i listu New York Post. V rozhovoru pro stanici Fox si Trump také stěžoval, že se Írán stává při jednáních „stále agresivnější“.
Íránský expert blízký režimu uvedl, že některé americké požadavky jsou příliš „maximalistické, přehnané a ponižující“. Jejich nepřijatelnost už dříve naznačil i íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
Klíčová je otázka obohacování uranu. Írán se odmítá vzdát práva obohacovat uran na své půdě a je ochoten jednat jen o tom, do jaké výše se obohacovat může. Witkoff původně řekl, že by Írán mohl uran obohacovat, několik amerických představitelů ale později uvedlo, že to USA odmítají.
Izrael preferuje nálet
Možnost ozbrojeného konfliktu tak stoupla, neboť Izrael chce za každou cenu zabránit tomu, aby Írán měl jaderné zbraně. Trump se snaží Izrael od útoku na íránská jaderná zařízení odradit. Tento týden měl napjatý asi čtyřicetiminutový rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který dlouhodobě preferuje vojenský úder na íránská jaderná zařízení před jednáními.
Írán hrozí, že by v případě amerického úderu přišla odveta, která by zasáhla americké základny v oblasti. Není jasné, jak by Teherán reagoval v případě izraelského útoku. Zda by také odpověděl útokem na americké základny nebo na základny využívané Američany.
Čas na řešení otázky jaderné dohody se krátí, protože je podle Pentagonu hodně indicií, že se Írán posunul k něčemu, co vypadá jako jaderná zbraň. Navíc se ukázalo že už v roce 2003 testoval Írán imploze, které jsou nutné, aby se jednotlivé části uranové bomby srazily k sobě a mohla propuknout štěpná reakce.
I britská služba Maritime Trade Operations (UKMTO), která vydává varování před hrozbami, ve středu upozornila na nárůst vojenských aktivit v Perském zálivu, v Hormuzském průlivu a Ománském zálivu. Doporučila lodím v oblasti, aby se chovaly opatrně a hlásily cokoli podezřelého.
