Článek
Od začátku ruské války na Ukrajině byl Lavrov jedním z nejhlasitějších zastánců maximalistických požadavků Moskvy a pravidelně útočil na Kyjev a jeho západní podporovatele, připomněl portál The Kyiv Independent. Jeho vliv ale stále více upadá, tvrdí jeden ze zdrojů portálu obeznámený s vývojem v kremelských kuloárech.
Kdo tedy formuje ruskou zahraniční politiku? „Lavrov už v podstatě nemá v této věci žádné slovo, do popředí se derou jiní,“ řekl vysoce postavený ukrajinský úředník obeznámený s jednáním o ukončení války na Ukrajině.
Podle zdrojů The Kyiv Independent Lavrovův „sešup“ souvisí s příliš tvrdým přístupem k jednání s Ukrajinou. S nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se Kreml postupně snažil dostat do role té strany rusko-ukrajinského konfliktu, která je připravena k jednání, a především k jednáním zprostředkovaným Spojenými státy.
Lavrov ale toto snažení stále častěji mařil a vysílal signály, které proklamovanou ochotu Moskvy k jednání sabotovaly. V polovině letošního dubna tak otevřeně prohlásil, že Rusko na jednání s Ukrajinou nijak nespěchá. Krátce nato ho však veřejně opravil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který zvolil mírnější tón a signalizoval, že Moskva je otevřená dialogu.
O několik dní později Lavrov přímo obvinil Trumpa, že pokračuje v politice zavedené za jeho předchůdce Joea Bidena. Poznámka, kterou prezident Trump mohl vyhodnotit jako urážlivou, vyústila v nepříjemné napětí mezi Kremlem a Bílým domem.
Urovnání nepomohlo ani Lavrovovo opakované bagatelizování náznaků, že jednání s USA o Ukrajině postupují. Jeho sdělení zůstalo přímočaré: o ruských požadavcích na Ukrajinu se nevyjednává a jakékoli urovnání by vyžadovalo, aby je Ukrajina beze zbytku přijala. Tato rétorika se ale stále více střetávala s pokusy Moskvy prezentovat spolupráci s Bílým domem jako produktivní.