Scholz v jarmulce pohrozil migrantům

Německo si ve čtvrtek připomíná 85 let od takzvané Křišťálové noci, kdy nacisté v Německu v noci z 9. na 10. listopadu 1938 rozpoutali protižidovský pogrom.

Piety se konají ve stínu útoku teroristického palestinského hnutí Hamás, které v říjnu proniklo do Izraele, zavraždilo 1400 lidí a dalších 239 odvleklo do Pásma Gazy jako rukojmí. Židovský stát reagoval ostřelováním a vojenskou operací v pásmu. V Německu se od té doby opakovaně konají manifestace na podporu Palestinců, které se často mění v antisemitské a násilné akce.

„Jakákoli forma antisemitismu je jedem naší společnosti,“ řekl Scholz na pietě v berlínské synagoze, která se v říjnu stala terčem útoku zápalnými lahvemi. Zdůraznil, že slib „Nikdy více“, kterým se poválečné demokratické Německo zavázalo zabránit dalšímu zopakování holokaustu, musí být splněn právě v nynější těžké době.

„Stydím se za to, že Židé po staletích útlaku stále v Německu, které spáchalo šoa, čelí vyloučení,“ řekl Scholz o holokaustu a současných projevech antisemitismu v zemi. Poznamenal, že ho takové chování pobuřuje a že ti, kteří takové názory zastávají, se za ně musí zodpovídat.

„Každý musí vědět, že za antisemitismus riskuje pobytový status,“ uvedl s odkazem na přistěhovaleckou německou společnost. Za nynějšími antisemitskými projevy v Německu často stojí lidé přistěhovaleckého původu.

Scholz rovněž přislíbil, že Německo se zasadí o propuštění rukojmích, které Hamás během říjnového útoku na Izrael unesl. „Německo udělá vše, vše, aby se unesení dostali zpět domů,“ dodal kancléř.

Ministryně vnitra Faeserová pak podle stanice MDR oznámila, že zakáže další spolky, které Německo považuje za antisemitské.

„Už jsme zakázali aktivity (palestinského teroristického hnutí) Hamásu a organizace Samidún. Chci vás ujistit, že pracujeme na dalších zákazech,“ řekla Faeserová.

Hnutí Hamás již v minulosti zařadila EU na seznam teroristických organizací. Ještě před zákazem aktivit, který Faeserová vyhlásila před týdnem, tak bylo v Německu zapovězeno vyvěšování vlajek Hamásu. Zákaz aktivit tak znamenal především znemožnění veškerých akcí ve prospěch tohoto hnutí.

V Německu nyní zakázaná organizace Samidún se označuje jako podpůrná síť pro palestinské vězně, podle Faeserové ale pod tímto krytím šířila protiizraelskou a protižidovskou propagandu.

Datum 9. listopadu je pro Německo osudové, jak v minulosti prohlásil spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Vedle takzvané Křišťálové noci v roce 1938 byla v tento den v roce 1918 vyhlášena republika a 9. listopadu 1989 padla berlínská zeď.