Článek
Podle zdrojů Politica blokádu nejvíce podporuje ministr zahraničí Marco Rubio, který je sám synem kubánských imigrantů. Jakékoliv rozhodnutí ovšem bude přímo na prezidentu Trumpovi a není jasné, zda blokáda nakonec mezi řešeními, které mu jeho tým nabídne, skutečně bude.
Trump už minulý týden oznámil, že USA zastaví dovoz venezuelské ropy na Kubu, čímž by ji připravil o jejího hlavního dodavatele. Tuto roli ale už v nedávné době převzalo Mexiko, ačkoliv jím dovážené množství Kubě k vyrovnání se se zhoršujícím se nedostatkem ropy nestačí. I proto členové Trumpovy administrativy nyní údajně debatují o tom, zda je vůbec potřeba blokádu zpřísňovat.
Zákaz dovozu venezuelské ropy totiž Kubu připravil i o přístup k zahraničním měnám, které tamní komunistický režim získával její další distribucí. Oponenti navrhované kompletní blokády tvrdí, že by tak přísný krok mohl způsobit humanitární krizi.
Probíhající jednání opět podtrhují, jak moc se americké vedení v současnosti zaměřuje na sesazování nepřátelských lídrů v Latinské Americe. Na začátku měsíce americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Právě poté americké vedení obrátilo pozornost ke Kubě, jejíž komunistické vedení podle něj bez venezuelské ekonomické podpory brzy padne.
Komunisté jsou na Kubě u moci od roku 1959, kdy Fidel Castro svrhl diktaturu Fulgencia Batisty. Kubánští migranti, kteří se nejčastěji usadili v Miami, tak už téměř sedm dekád apelují na americkou vládu, aby na ostrově nastolila demokracii.
Podmínky na Kubě se od zajetí Madura skutečně zhoršily. Ostrov zažívá časté výpadky proudu i nedostatky základního zboží a potravin. Zároveň je ale potřeba zmínit, že tamní režim již přežil pád Sovětského svazu i těžké americké sankce a obchodní embargo.
Pokud americké vedení se svržením komunistického režimu na Kubě přece jen uspěje, není zaručeno, že se mu podaří i nastolení demokratické vlády. Naopak panují obavy, že by takový vývoj pouze spustil migrační krizi a destabilizoval Karibik.
