Článek
„Ta krize je už obrovská, když zkombinujete dopady ropné krize s plynovou krizí spojenou s Ruskem,“ řekl Birol agentuře Reuters.
Nynější situaci spustil útok Spojených států a Izraele na Írán na konci února. Konflikt narušil dopravu v Hormuzském průlivu, úzké námořní trase mezi Perským a Ománským zálivem, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
Průlivem přestaly plout nejen ropné tankery, ale i lodě přepravující zkapalněný plyn. Výpadky a rostoucí nejistota na trhu vedly k rychlému růstu cen energií, který se skrze zdražení pohonných hmot a elektřiny promítá do celé světové ekonomiky.
Obzvláště kritická je v Evropě situace s leteckým petrolejem – tři čtvrtiny paliva pro proudové motory pocházely ze zemí Blízkého východu.
Birol podle Reuters přirovnal nynější situaci ke kombinaci ropných krizí z let 1973 a 1979 spolu s plynovou krizí z roku 2022, kdy Rusko omezilo dodávky plynu do Evropy.
IEA již v březnu uvolnila ze strategických zásob 400 milionů barelů ropy, aby zmírnila dopady války na ceny. Podle Birola je ale aktuální situace horší než všechny předchozí krize dohromady.
Z krize paradoxně těží američtí těžaři. Blokáda Hormuzského průlivu zvýšila zájem o americkou ropu, potvrdila BBC. Prezident Donald Trump na své síti TruthSocial napsal, že íránské vedení svým rozhodnutím zablokovat průliv „donutilo stovky lodí“ plout k americkým, na ropu bohatým státům Texas, Louisiana a Aljaška.