Článek
„Ačkoliv jde o významné síly, pro velkou operaci proti Íránu by bylo potřeba mnohem více stíhaček,“ píše se v analýze The War Zone.
Rozmístění amerických vojenských sil v regionu je velká neznámá. Mnoho otazníků je kolem role Izraele a dalších spojenců USA v případě, že americký prezident Donald Trump podnikne útok. „Víme, že USA měly po celém Blízkém východě na několika základnách určitý počet stíhaček, stejně jako tři torpédoborce třídy Arleigh Burke a možná i ponorku,“ píše The War Zone.
Od té doby v regionu přibyl další vojenský arzenál, ale není jasné, zda současné síly dokážou zvládnout delší konflikt a čím se ještě vojenská přítomnost v regionu podpoří ať už v následujících dnech, či týdnech, píšou analytici. Zdůrazňují, že i omezená operace by vyžadovala mnohem větší množství kontingentu.
Letadlová loď Abraham Lincoln by posílila americkou údernou sílu v regionu. Její palubní letadlové křídlo CVW-9 se skládá z osmi perutí létajících s F-35C Lightning II, F/A-18E/F Super Hornet, EA-18G Growler, E-2D Hawkeye, CMV-22B Osprey a MH-60R/S Sea Hawk.
Doprovodné lodě přivážejí velké množství raket, které by se mohly použít k útoku na Írán. Lodě by se mohly sloužit také k obraně amerických cílů a cílů jejich spojenců během íránské odvety.
Zatím se nezdá, že by došlo k výraznému přílivu americké letecké síly. Satelitní snímky podle The War Zone neukazují na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu, kde byly dříve umístěny americké bombardéry, žádné velké „přírůstky“. Do oblasti ale létaly nákladní stroje C-17 Globemaster III. Ty se využívají například k přesunu materiálu a personálu. Spojené státy posílají na Blízký východ další systémy Patriot a Terminal High Altitude Area Defense (THAAD) kvůli zvýšené ochraně před íránským útokem.
Do regionu vysílá taktické bojové letouny také Velká Británie. Navzdory tomu, že jde o významné posílení sil, stále to pro velkou operaci proti Íránu nestačí, upozorňují analytici.