Hlavní obsah

Trump se jako první prezident v dějinách USA účastní jednání Nejvyššího soudu. S omezením občanství ale zřejmě neuspěje

Donald Trump se jako první úřadující prezident v moderní historii USA ve středu osobně vydal k Nejvyššímu soudu, kde se soudci zabývali jeho exekutivním příkazem ukončujícím automatické udělování amerického občanství těm, kdo se v USA narodili. Dosavadní průběh ale podle médií nasvědčuje tomu, že prezident u soudu neuspěje - navzdory tomu, že konzervativci včetně Trumpových nominantů mají u Nejvyššího soudu většinu.

Foto: Profimedia.cz

Donald Trump během projednávání u Nejvyššího soudu. Soudní kresba

Článek

„Je prvním úřadujícím prezidentem v moderní historii, který osobně sleduje argumenty u Nejvyššího soudu. Prezident nemá u soudu vyhrazené místo pro ústní argumenty, takže pravděpodobně zasedne s širokou veřejností. Stejně jako kdokoli jiný, kdo se schůze zúčastní, nebude mít několik hodin přístup k elektronice,“ avizovala ještě před projednáváním stanice CBS.

Později televize referovala, že projednání naznačilo, že Trumpova administrativa v tomto případě zřejmě neuspěje. „Většina soudců se zdála být otevřena odmítnutí Trumpova exekutivního příkazu, přičemž několik konzervativních soudců zasypalo právníka, který argumentoval za administrativu, otázkami ohledně právních základů a praktického uplatňování takové směrnice,“ dodala televize s tím, že Trumpa k soudu doprovodil právní zástupce Bílého domu David Warrington i ministryně spravedlnosti Pam Bondiová.

„Jsme jediná země na světě, která je natolik HLOUPÁ, že povoluje občanství ‚na základě narození‘!“ rozčiloval se Trump po projednávání u soudu na síti TruthSocial. Ve skutečnosti jsou takových zemí desítky včetně sousední Kanady a Mexika.

Zmíněný Trumpův exekutivní příkaz kvůli řadě právních sporů dosud nevstoupil v platnost. Kritici mají za to, že porušuje 14. dodatek americké ústavy z roku 1868, který říká: „Všechny osoby narozené nebo naturalizované ve Spojených státech a podléhající jejich jurisdikci jsou občany Spojených států.“ Toto ustanovení je již dlouho chápáno tak, že uděluje občanství prakticky každému, kdo se narodil v USA, s několika velmi omezenými výjimkami, bez ohledu na imigrační status jejich rodičů.

Činitelé Trumpovy administrativy se snaží argumentovat, že 14. dodatek ústavy byl nesprávně vykládán a že mělo jít jen o udělení občanství bývalým otrokům a jejich potomkům, nikoli dětem dočasně pobývajících osob nebo nelegálních imigrantů.

Rozhodnutí v případu by podle amerických médií mohlo padnout do července. Konzervativci mají u Nejvyššího soudu většinu v poměru šest ku třem, přičemž Trumpem nominovaní soudci tvoří třetinu osazenstva.

Přesto Nejvyšší soud kroky nynějšího republikánského prezidenta několikrát nepodpořil - v únoru například označil prezidentem vyhlášená plošná cla za nezákonná, protože jednal bez souhlasu Kongresu, do jehož kompetence cla spadají. Trump tehdy soudce Nejvyššího soudu označil za „ostudy svých rodin“.

Výběr článků

Načítám