Hlavní obsah

Pentagon chce další čtyři biliony na válku s Íránem

3:02

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Dnes 19. 3., 8:28

Pentagon požaduje dalších více než 200 miliard dolarů (4,2 bilionu korun) na válku v Íránu. Obrátil se už na Bílý dům, aby mu schválil jeho žádost adresovanou Kongresu. Je však pravděpodobné, že bude čelit odporu zákonodárců. Schválený rozpočet je totiž i bez toho rekordní.

Stručně

Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.

Pentagon zvažuje bezprecedentní požadavek na další čtyři biliony dolarů na válku s Íránem, což mnohonásobně překračuje dosud uváděné náklady a vyvolává otázky o reálnosti takového plánu.
Válka už v prvních dnech spolykala miliardy, jen první týden stál 11,3 miliardy dolarů, přičemž náklady na provoz letadel a lodí dále narůstají a zásoby klíčových zbraní se rychle tenčí.
Plán na masivní financování narazí na odpor v Kongresu, protože je v rozporu s Trumpovým slibem omezit zahraniční angažmá a ukončovat války, a zároveň nutí USA urychleně navýšit výrobu zbraní.

Článek

Napsal to list The Washington Post s odvoláním na několik nejmenovaných zdrojů. Se stejnou informací ale přišla i jiná média.

Zatím není jasné, o jakou částku bude nakonec Bílý dům žádat Kongres. Někteří představitelé Bílého domu si myslí, že zmíněná částka nemá šanci na schválení. Suma mnohonásobně překračuje dosud uváděné náklady na leteckou kampaň.

Nákladná válka

Podle analytiků stála válka během prvních šesti dnů 11,3 miliardy dolarů, když 4,6 miliardy stály vypuštěné rakety a antirakety, 2,6 miliardy vzdušné operace a třeba 310 milionů (6,6 miliardy korun) náhrada tří omylem sestřelených letadel F-15E.

Náklady však dále narůstají. Operace dvou set letadel stojí denně asi 30 milionů dolarů (640 milionů korun) a provoz dvou letadlových lodí a 14 torpédoborců dalších 15 milionů dolarů, uvedla Elaine McCuskerová z American Enterprise Institution, jejíž analýzu využil list Christian Science Monitor.

Velké výdaje však válce předcházely. Jenom přesun desítky lodí a stovky letadel v prosinci loňského roku přišel na 600 milionů dolarů, dodala.

Írán sází na prodlužování konfliktu, které vytvoří tlak na USA, řekli analytici

Zbytečná válka

Boj v Kongresu

Výdaje budou nesporně čelit kritice a vyvolají spory v Kongresu. Americký prezident Donald Trump tvrdil, že chce války ukončovat a omezovat zahraniční angažmá amerických vojáků. Válka v Íránu je v rozporu s původními záměry prezidenta.

USA navíc nutně potřebují navýšit výrobu klíčových zbraní, jejichž zásoby po prvních dvou týdnech války výrazně poklesly. Jde především o interceptory do systémů protiraketové obrany, jichž bylo vypáleno jen v prvním týdnu přes 800. Dokonce se jeden systém THAAD musel přesunout z Jižní Koreje na Blízký východ. Docházejí také zásoby přesné munice.

Trumpova administrativa hned po spuštění operace začala připravovat žádosti o dodatečné financování. V Pentagonu to má na starosti náměstek ministra obrany Steven Feinberg, který se loni zaměřil na zvyšování kapacit amerického obranného průmyslu a zvyšování výroby přesné munice. Jeho kancelář už připravila několik opatření, jak toho dosáhnout.

Ještě před válkou požadoval Trump navýšení obranného rozpočtu na půldruhé miliardy dolarů, což je více než padesátiprocentní navýšení operací. Letošní rozpočet činí 892 miliardy dolarů. Rozložení výdajů ukazují dokumenty Senátu.