Článek
„Myslím, že v první hodině byl Írán poražen vojensky. Ztratil schopnosti kontrolovat svůj vzdušný prostor,“ řekl Milan Mikulecký. A zopakoval svůj názor – aktuální konflikt „je jen jedno kolo války, která trvá od roku 1979“.
Analytik připomněl také záměr operace. „Všichni bychom si měli přát, aby tato bitva byla poslední, ale zatím tomu nic nenapovídá. Poslední by mohla být, kdyby padl režim. Změna režimu by byla příjemným bonusem, ale nebyla cílem operace. Tím bylo zabránit Íránu, aby mohl region i svět ohrožovat prostřednictvím jaderných zbraní a svého balistického programu.“
Uran se dá naředit
V rukou Íránu však stále zůstává přes čtyři sta kilogramů vysoce obohaceného uranu. Bříza uvedl, že množství stouplo z loňských 408 na 460 kilogramů. „Pro představu se z toho dá vyrobit zhruba 11 jaderných zbraní, pokud byste uran obohatili z 60 na 90 procent.“ Osobně se domnívá, že po loňských úderech jsou kaskády odstředivek zničené, takže přírodní uran už není schopen Írán obohatit, ale už obohacený může obohatit víc.
Zmínil také, co by se s obohaceným uranem mělo dělat: „Dá se rozředit. To by byla situace, která by nastala, kdyby na místě byly speciální jednotky, které by se uranu zmocnily a neměly by možnost ani kapacity ho odvézt.“
Írán vypaluje méně raket
O tom, že Írán slábne, svědčí to, že postupně ubývá počet balistických raket, které vypaluje. „Dneska je kolem 90 procent kapacit íránských raket krátkého a středního dosahu eliminováno. Nejzásadnější je zničit odpalovací zařízení, protože ta jen tak neobnoví,“ řekl Bříza. „Já si myslím, že někde ve skalách budou ještě několik set kusů mít, nicméně zásadní jsou odpalovací zařízení.“
Bříza také upozornil na to, jak vysoká byla intenzita nasazení raket: „Zatímco Ukrajina za čtyři roky intenzivní války spotřebovala šest set antiraket ze systému Patriot, tak státy v Perském zálivu osm set za první týden války. To absolutně není možné doplnit.“