Hlavní obsah

Americký Kongres schválil výdaje na obranu na rok 2026. Pro Ukrajinu je přes osm miliard

2:22
2:22

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Americký Kongres schválil obranný rozpočet na příští rok ve výši 892,6 miliard dolarů (18,6 bilionu korun). Pro Ukrajinu je v něm 400 milionů dolarů (8,3 miliard korun). Na výzkum, vývoj a testování nových obranných technologií připadá z obranného rozpočtu pro rok 2026 celkem 142 miliard dolarů (bezmála tři biliony korun).

Foto: Reuters

Nejžádanější je na Ukrajině americký protivzdušný systém MIM-104 Patriot. Cena za jednu střelu PAC-3 MSE (poslední verze) do něj podle odhadů činí 5,3 milionu dolarů (zhruba 110 milionů korun).

Článek

Američtí zákonodárci také přidali požadavek, aby je Pentagon informoval, pokud administrativa plánuje zrušit nebo pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině, kterou Kongres schválil.

List The New York Times to označil za pokus o opětovné prosazení dohledové pravomoci zákonodárců nad prostředky pro Ukrajinu poté, co se americké ministerstvo obrany v létě rozhodlo pozastavit pomoc napadené zemi, aniž by o tom zákonodárce informovalo.

Za zmínku stojí, že návrh zákona schválený senátním výborem pro ozbrojené síly v červenci zahrnoval pomoc Ukrajině ve výši půl miliardy dolarů (10,4 miliardy korun). Sněmovna reprezentantů ale zamítla návrh na další snížení financování bezpečnostní pomoci pro Ukrajinu, přičemž proti hlasovali jak republikáni, tak demokraté.

Kongres zvýšil americkým vojákům platy

Zákon o obranné politice, jehož součástí rozpočet je, podle listu The New York Times spolu se zvýšením platů amerických vojáků o 3,8 procenta zavádí řadu nových omezení, která blokují iniciativy v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze. Zákonodárci do něj přidali například také zákaz genderově afirmativního zacházení s vojenským personálem.

Schválený návrh zákona také podle listu zahrnuje opatření podporující snahu Kongresu získat zpět „válečné pravomoci“ po desetiletích, kdy si výkonná moc nárokovala právo provádět vojenské operace bez souhlasu zákonodárců.

Nedávné vojenské akce v Íránu či Karibiku bez konzultace s Kongresem rozpoutala také debatu o rozsahu prezidentských válečných pravomocí. Podle demokratické členky Sněmovny reprezentantů za Kalifornii Sary Jacobsové by zákonodárci neměli nečinně přehlížet, jak prezident Donald Trump, který bez souhlasu Kongresu „zahájil nálety na Írán a zvažuje údery na drogové kartely ve Venezuele, zesměšňuje americkou ústavu a naše zákony“.

Výběr článků

Načítám