Nejen výměna vězňů. Na obzoru je širší dohoda USA–Írán, týká se i omezení jaderného programu

Ještě před měsícem byly obě země kvůli sporům o provoz obchodních lodí v Perském zálivu na pokraji vojenské konfrontace, teď se na lince Washington–Teherán blýská na lepší časy. Ukazuje se totiž, že nedávno oznámená dohoda mezi USA a Íránem o výměně vězňů je součástí širšího ujednání, které delegace obou zemí v utajení domlouvaly v Ománu.

Podle deníku The New York Times (NYT), který se odvolává na zdroje účastnící se rozhovorů, je klíčovou součástí „neformální dohody“ závazek Íránu obohacovat uran ve svých jaderných zařízeních na nejvýše 60 procent (tedy hluboko pod úrovní 90 procent nutnou k výrobě jaderné zbraně) a přestat s útoky na americké cíle na Blízkém východě, zejména v Sýrii. Ty dosud občas prováděly milice podporované Teheránem.

Íránci by podle dohody rovněž měli utlumit dodávky dronů do Ruska, které Moskva používá ve válce s Kyjevem a které již mnohokrát zasáhly cíle na ukrajinském území včetně těch civilních.

Protiplněním má být zejména uvolnění některých sankcí, které USA na Teherán v předchozích letech uvalily. Ty se výrazně promítají do života běžných Íránců nedostupností některých druhů zboží i vysokými cenami - po oznámení o předběžném dosažení dohody proto do ulic íránských měst vyšly tisíce lidí v naději na zlepšení poměrů.

NYT uvádí americko-íránskou dohodu jako hotovou věc, ačkoli se podle zdrojů obeznámených s vyjednáváním má jednat „pouze“ o sérii ústních dohod. O tom, že ji obě strany berou vážně, ale svědčí fakt, že aktivita Íránem podporovaných milicí v Sýrii v posledních týdnech výrazně zeslábla a Teherán měl poslat Moskvě v poslední dodávce mnohem méně vojenského materiálu než Rusové požadovali.

Ve Spojených státech se mezi republikánskou opozicí zvedla proti novém dealu ostrá kritika. Jejím terčem je zejména uvolnění 6 miliard dolarů (v přepočtu asi 132 miliard korun) ze zmrazených íránských účtů, které je součástí dohody o výměně vězňů. Bývalý viceprezident Mike Pence (ve funkci v letech 2017 až 2021 za prezidentského mandátu Donalda Trumpa) to nazval „největším výpalným pro íránské ajatolláhy v amerických dějinách“. K fyzické výměně vězněných a tím i uvolnění peněz má dojít během několika týdnů.

Řadě republikánů se nelíbí ani to, že američtí emisaři se dohodli s Íránci na omezení jaderného programu, aniž by to bylo stvrzeno formální písemnou dohodou. Ta by totiž vyžadovala schválení Kongresem, kde by proti byla nejen republikánská opozice, ale zřejmě i někteří demokraté.

Původní tzv. jadernou dohodu (JCPOA) uzavřely Írán, USA a další strany v roce 2015. Její podstatou bylo omezení íránského jaderného programu na takovou úroveň, aby nemohl sloužit k výrobě nukleární zbraně, výměnou za uvolnění protiíránských sankcí. Bývalý americký prezident Trump však od dohody v roce 2018 jednostranně ustoupil a posléze ji přestali dodržovat i Íránci.

Proti jaderné dohodě od začátku důrazně vystupoval také Izrael, pro nějž Írán představuje úhlavního nepřítele. To byl zřejmě důvod, proč se jednání v Ománu účastnili také vysocí představitelé izraelského ministerstva obrany.