Článek
Manning je od loňského léta ve vazbě na vojenské základně ve státu Virginie. Jeho právníci si stěžují, že vojín je 23 hodin denně držen ve své cele a v noci mu dozorci odebírají oblečení. Podle armády je to ale nutné, protože se psychologové obávají, že by se Manning mohl pokusit o sebevraždu.
Crowley minulý týden při debatě na Massachusettském technickém institutu (MIT) prohlásil, že chování Pentagonu v Manningově kauze "je směšné, kontraproduktivní a hloupé". Podmínky, za nichž je vojín zadržován, podle Crowleyho mohou podkopat důvěryhodnost procesu s ním.
Crowley si za svá slova vysloužil kritiku v americké vládě. Prezident Barack Obama na páteční tiskové konferenci prohlásil, že ho Pentagon ujistil, že "podmínky Manningovy vazby jsou vhodné a odpovídají základním standardům".
Crowley kvůli svým výrokům nabídl rezignaci a ministryně zahraničí Hillary Clintonová ji přijala. Zatím není jasné, kdo mluvčího v úřadu nahradí.
Manning podle vyšetřovatelů během svého působení v Iráku ukradl z armádní databáze statisíce tajných vojenských dokumentů o válkách v Afghánistánu a v Iráku a také interní depeše americké diplomacie za posledních deset let. Materiály údajně předal serveru WikiLeaks, který usiluje o zveřejňování tajných dokumentů. Manning je kvůli tomu obviněn ze zrady, a pokud se jeho vina prokáže, hrozí mu až 52 let vězení.