Článek
„Kuba získala více než 300 vojenských dronů a nedávno začala diskutovat o plánech na jejich použití k útoku na americkou základnu v zálivu Guantánamo, americká vojenská plavidla a možná i na Key West na Floridě,“ napsal Axios s odvoláním na americké tajné služby.
Útočné drony byly podle nich rozmístěny na různých strategických místech na ostrově. Celkem má být těchto bezpilotníků více než tři sta a během posledního měsíce se přitom kubánští představitelé snažili získat od Ruska další drony a vojenské vybavení, řekl webu vysoký americký činitel. Vojenská spolupráce mezi Havanou a Moskvou se přitom týká Ukrajiny - dosud tam odešlo bojovat okolo pěti tisíc Kubánců, píše server.
Z amerických odposlechů má také vyplývat, že kubánská rozvědka se snažila získat z Íránu poznatky, jak odolávat útokům USA. Rusko i Čína pak mají také na Kubě pokročilá špionážní zařízení určená ke sběru informací ze signálů elektronických zařízení.
„Dlouhodobě nás znepokojuje, že zahraniční protivník využívá takové místo tak blízko našemu pobřeží. Je to velmi problematické,“ řekl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth.
„Když přemýšlíme o tom, že se takové technologie nacházejí tak blízko a že k nim mají přístup různí nepřátelští aktéři — od teroristických skupin přes drogové kartely až po Íránce a Rusy — je to znepokojivé. Je to rostoucí hrozba,“ citoval pak Axios nejmenovaného amerického představitele.
„Kuba už nemůže sloužit jako platforma pro protivníky, kteří chtějí prosazovat nepřátelské zájmy v našem regionu. Západní hemisféra nemůže být hřištěm našich protivníků,“ dodal s tím, že tento vzkaz Kubáncům předal i šéf CIA John Ratcliffe, když na ostrově minulý týden jednal s tamními představiteli.
Možná záminka pro úder
Server podotýká, že američtí představitelé nevěří, že Kuba představuje bezprostřední hrozbu nebo že útok na americké cíle aktivně plánuje. „A kubánských stíhaček se nikdo nebojí. Není ani jisté, že mají nějakou schopnou letu,“ řekl vysoký americký představitel.
Kubánské plány možných dronových útoků se mají týkat možného scénáře, pokud by se spor s USA vyhrotil. I to by se však mohlo stát záminkou pro americkou vojenskou akci, upozorňuje web.
Trumpova administrativa přitom nejen za pomoci ropného embarga v poslední době výrazně zesiluje tlak na Havanu, přičemž se nijak netají tím, že jejím cílem je pád nynějšího komunistického režimu.
Ve středu plánuje americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnit obžalobu kubánského exprezidenta (a dodnes šedé eminence režimu) Raúla Castra kvůli údajné zodpovědnosti za sestřelení dvou letadel humanitární skupiny Brothers to the Rescue se sídlem v Miami v roce 1996. Oznámení může provázet další zostření sankcí.
Největší hrozba? Kolaps
Kubánská vláda v reakci na tvrzení o útočných dronech jejich rozmístění nepopřela, ale zdůraznila, že nejde o nic nelegitimního. „Stejně jako každá jiná země má Kuba právo bránit se proti vnější agresi. Říká se tomu sebeobrana a chrání ji mezinárodní právo i Charta OSN,“ vzkázala v prohlášení.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel později ještě ujišťoval, že jeho země USA nijak neohrožuje. „Kuba nepředstavuje žádnou hrozbu a nemá agresivní plány ani úmysly vůči žádné zemi,“ pokračoval. „Nemá žádné proti USA a nikdy žádné neměla – což je něco, co vláda této země, zejména její obranné a bezpečnostní agentury, velmi dobře ví,“ vzkázal pak podle CBS kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Dodal, že naopak vyhrožování ze strany USA představuje „mezinárodní zločin“.
Bývalý americký ministr obrany a exšéf CIA Robert Gates pak vidí hlavní hrozbu ze strany Kuby zcela jinde než v jejích vojenských schopnostech. „Myslím, že hlavní hrozbou je, upřímně řečeno, její kolaps,“ dodal s odkazem na možnou velkou migrační vlnu Kubánců do USA.
