Článek
„Kolaps je na spadnutí,“ tvrdí ekonom Marcel Fratzscher. Německé sociální systémy (penzijní a zdravotní) jsou založené na principu platby podle výdajů. Zaměstnaní lidé financují důchody, zdravotní péči a péči o seniory prostřednictvím příspěvků. „Míra příspěvků je už nyní vysoká, dohromady přesahuje 40 procent hrubé mzdy, a podle předpokladů by nadále rostla,“ uvádí.
Problém ovšem nastává, že s menším počtem dětí klesá počet budoucích přispěvatelů, takže sazby příspěvků nebo daňové zatížení nadále porostou. „To povede k ekonomickým škodám a v dlouhodobém horizontu to může ohrozit udržitelnost systémů. Ohroženy jsou penze a zdravotní péče. Už teď vidíme, že senioři se potýkají s chudobou a jak explodují náklady ve zdravotnictví,“ říká Fratzcher.
Problémem je také to, že v současné době je každý čtvrtý nezletilý Němec závislý na sociálních dávkách, respektive žijí v domácnostech, kde je jejich živobytí zcela nebo částečně hrazeno sociálními dávkami. V loňském roce to bylo 1,8 milionu nezletilých, z nichž 854 000 nebylo německými občany, uvedl Spolkový úřad pro zaměstnanost.
„Pokud tak vysoký podíl dětí ve společnosti vyrůstá se zkušeností závislosti na sociálních dávkách, vede to k značným následným problémům,“ varuje ekonom Bernd Raffelhüschen. Studie podle jeho slov potvrzují, že tyto děti „nejsou schopny stát na vlastních nohou“ a míří k životu na podporách a sociálních dávkách.
Rychlé řešení neexistuje
Rychlé řešení současného stavu podle ekonomů sice neexistují, ale musí se začít okamžitě jednat. Opatření, která se nyní provedou, se projeví až v horizontu 20 až 25 let. Varují před vládními pobídkami na zvýšení porodnosti, které nefungují. „Maďarsko svého času například zavedlo daňové úlevy a právo na bydlení pro ženy s několika dětmi. To však zásadně nevedlo k obratu v demografickém trendu,“ uvedl Fratzcher.
Jsou potřeba vytvořit podmínky, které lidem umožní si přát děti: lepší předškolní vzdělávání, celodenní péči, odstranění překážek v zaměstnávání žen. Ekonomové ovšem apelují na to, aby se zvýšil věk odchodu do důchodu.
„Pokud se očekávaná délka života bude nadále zvyšovat a věk odchodu do důchodu zůstane stejný, zvýší to zátěž na sociální systémy. Jde také o mezigenerační spravedlnost,“ říká Fratzcher. V posledních letech podle něj politici tlačili na to, že mladá generace by měla prostřednictvím vyšších daní platit více a odvody se přerozdělovaly ve prospěch starších generací. „To oslabuje motivaci mladých více pracovat nebo mít děti. Jde také o mezigenerační spravedlnost,“ varuje.
