Článek
Veronica III byla postavena v roce 2006 a ve snaze vyhnout se sankcím a zamaskovat své aktivity na moři se plavila pod různými názvy a vlajkami. Loď má momentálně ve správě čínská společnost, jíž se rovněž týkají americké restrikce spojené s přepravou paliv.
Tanker je na seznamu 35 plavidel a dalších subjektů, na které americké ministerstvo financí uvalilo sankce v prosinci 2024 v rámci širší akce zaměřené proti nelegální přepravě íránské ropy do zahraničí.
„Zmíněné plavidlo jsme sledovali z Karibiku do Indického oceánu a nakonec zastavili,“ uvedlo americké ministerstvo obrany, přejmenované prezidentem Donaldem Trumpem na ministerstvo války. „Mezinárodní vody nejsou útočištěm pro takové případy,“ doplnil úřad.
Spojené státy začaly se zabavováním ropných tankerů v souvislosti s tlakem na venezuelského vůdce Nicoláse Madura, kterého nakonec američtí vojáci na začátku ledna zadrželi a odvezli z Caracasu do New Yorku. Maduro tam čelí obvinění z narkoterorismu.
Drtivá většina těchto lodí plula bez transpondéru a dlouhé týdny až měsíce nehlásila svou polohu.
Od amerického sesazení Madura se Trumpova administrativa vydala cestou kontroly produkce, rafinace a globální distribuce venezuelských ropných produktů. Dala jasně najevo, že zabavování tankerů považuje za způsob, jak generovat peníze, z nichž hodlá financovat obnovu oslabeného ropného průmyslu Venezuely a obnovit její ekonomiku.
První tanker spojovaný s Venezuelou či ruskou „stínovou flotilou“, která se do přepravy sankcionované ropy rovněž zapojovala, byl zadržen 10. prosince u pobřeží této jihoamerické země. Tamtéž Američané obsadili i další plavidla, postupně své aktivity rozšířili také do severního Atlantiku a naposledy do Indického oceánu.
Američtí mariňáci drží hlídku na obsazeném tankeru Veronica III
