Jak je to s Donaldem Trumpem? Obvinění mu v kampani nepřekážejí

Neoprávněné přechovávání utajovaných dokumentů, manipulace s účetnictvím ve snaze zakrýt tzv. „držhubné“ pornoherečce či poslední a zatím nejdůležitější: spiknutí ve snaze zvrátit výsledky voleb. To je jen malý výběr z řady obvinění ve třech separátních kauzách, kterým aktuálně čelí Donald Trump. Bývalý prezident USA, a hlavně uchazeč o znovuzvolení do Bílého domu na podzim 2024.

Novinky.cz přinášejí přehled toho, co by v souvislosti s Trumpovými kauzami a jeho snahou stát se opět prezidentem USA mohlo nastat.

Z právního hlediska se pro Trumpa ani po úterním, dosud nejzávažnějším obvinění ze čtyř trestných činů včetně spiknutí, zatím nic nemění. Americká ústava nezakazuje obviněným kandidovat na prezidenta. 14. dodatek ústavy sice říká, že „nikdo nesmí zastávat úřední funkci, pokud v minulosti přísahal na ústavu a poté se zúčastnil povstání či rebelie,“ podle právních expertů to ale pro vyloučení Trumpa z kampaně stačit nebude.

„Poslední obvinění proti Trumpovi jeho právní pozici oslabuje, stále tam ale zůstává příliš mnoho neznámého,“ napsal listu The Guardian Richard Hasen, právní expert z Kalifornské univerzity v Los Angeles na téma 14. dodatku.

Praktický vliv Trumpových kauz na republikánské voliče se zatím zdá být nulový, případně jej možná dokonce posilují. Podle posledních průzkumů Donald Trump mezi republikánskými uchazeči o Bílý dům s přehledem vede s podporou přes 50 procent; druhý v pořadí, floridský guvernér Ron DeSantis, má podporu necelých 20 procent.

Podle soudního kalendáře má proces s Trumpem ve věci manipulace s účetnictvím kvůli „držhubnému“ začít 25. března 2024, tedy necelé tři týdny po tzv. superúterý (5. března), kdy v řadě federálních států USA proběhnou stranické primárky. Začátek soudu týkajícího se neoprávněného držení utajovaných dokumentů je naplánován na 20. května 2024.

Ani to by Trumpovi v případném pokračování kampaně nezabránilo, podle všeho by to však kampaň značně vyhrotilo. S výsledkem nejistým – zatím je situace taková, že obvinění proti exprezidentovi tvrdé jádro jeho příznivců v rámci Republikánské strany spíše semkla. Zda by ale něco takového zafungovalo v horké fázi kampaně vůči demokratickému protikandidátovi, kterým nejspíše bude úřadující prezident Joe Biden, je otázkou.

Tzv. konvent, jenž na základě výsledků primárek definitivně vybere republikánského kandidáta do prezidentských voleb, proběhne v Milwaukee od 15. do 18. července 2024. Pokud by se nominantem stal Donald Trump a poté byl v některé z probíhajících kauz prvoinstančně odsouzen, velký praktický efekt by to zřejmě nemělo: exprezident by se téměř jistě odvolal k vyšším instancím s cílem časově odsunout pravomocný verdikt až do nového prezidentského mandátu.

Pokud by Trump byl na podzim roku 2024 zvolen prezidentem (volby se budou konat 5. listopadu 2024) a poté se v lednu 2025 ujal úřadu, zřejmě by učinil všechny kroky k tomu, aby se z právních problémů vyvázal. Například by mohl jmenovat nového generálního prokurátora, jenž by obratem odvolal vyšetřovatele Jacka Smitha, který obvinění proti Trumpovi v současnosti administruje.

Zda by ale staronový prezident Donald Trump mohl udělit sám sobě milost, je opět nejasné – taková situace v dějinách USA dosud nikdy nenastala. „Každopádně by to vystavilo demokratický systém v USA zatěžkávací zkoušce,“ míní Noah Bookbinder, šéf lidskoprávní organizace Občané pro zodpovědnost a etiku.

List New York Post upozornil, že prezidentskou milost lze podle ústavy uplatnit pouze na pravomocné rozsudky federálních soudů, nikoli těch, které vydají soudy jednotlivých států USA. A např. kauza ve věci manipulace s účetnictvím kvůli „držhubnému“ je u newyorského státního soudu.

Další kauza na úrovni státu je na spadnutí v Georgii kvůli údajné Trumpově nelegální snaze zasahovat do sčítání hlasů.

Výše uvedené je zřejmě důvodem, proč se Trumpovi právníci snaží jeho kauzy přesunout na federální úroveň. Zatím v tom ale úspěšní nebyli.

Právníci ale nejsou jednotní ani v tom, zda by Trump mohl omilostnit sám sebe v případě federálních kauz. „Je to neprobádaná věc. (…) Myslím, že by se do toho musel vložit Nejvyšší soud,“ řekl Richard Hasen televizi CNN.