Hlavní obsah

Petr Pavel, nebo Andrej Babiš? Srovnání kandidátů na prezidenta

Novým prezidentem republiky bude Petr Pavel, nebo Andrej Babiš, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů. Druhé kolo prezidentské volby klepe na dveře a voliči se rozhodují, komu 27. a 28. ledna u uren vhodí svůj hlas. Novinky přinášejí srovnání dvou kandidátů v rámci jejich stručných životopisů, komunistické minulosti a názorů na zásadní témata dnešní doby.

Foto: Novinky.cz s Právo

Petr Pavel (vlevo) a  Andrej Babiš

Reklama

Článek

Petr Pavel

Petr Pavel (*1961) je bývalý náčelník generálního štábu, v letech 2015 až 2018 působil v nejvyšší vojenské funkci v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Zúčastnil se několika zahraničních misí, za záchrannou misi francouzských vojáků v roce 1993 dostal vyznamenání Válečný kříž. Za své působení v nejvyšších strukturách NATO získal také americké vojenské vyznamenání komandér Záslužné legie. Členství v KSČ (více viz níže), za které je často kritizován, dnes považuje za chybu a naivitu. Dodal také, že nikomu neublížil a svou následnou třicetiletou prací pro ČR musel všechny přesvědčit o tom, o jaké hodnoty mu dnes jde. Heslem jeho kampaně je Vraťme Česku řád a klid.

Pavel: Babiš je riziko pro demokratický vývoj země

Prezidentské volby

Andrej Babiš

Andrej Babiš (*1954) je jeden z nejvýznamnějších českých politiků a podnikatelů, díky skupině Agrofert patří mezi nejbohatší Čechy. V roce 2012 vstoupil do politiky, o rok později jeho hnutí ANO uspělo v předčasných volbách. Nejprve byl ministrem financí, po vyhraných volbách 2017 byl do roku 2021 premiérem. Jeho úspěšnou politickou kariéru ale provází mnoho kauz. Před prezidentskými volbami čelil obvinění v několik let táhnoucí se kauze Čapí hnízdo, soud ho zprostil obžaloby. Babiš se také na Slovensku několik let soudí kvůli své údajné vědomé spolupráci s StB. V roce 2013 jakožto premiér neměl lustrační osvědčení, o čtyři roky později ho Miloš Zeman odvolal z funkce pro podezření, že obcházel daně či ovlivňoval obsah médií, která dříve vlastnil. Heslem jeho kampaně je Pomáhá lidem, proto Babiš.

Babiš: Pavel je jen loutka Fialovy vlády

Prezidentské volby

Minulost Pavla a Babiše v KSČ

Oba kandidáti si s sebou nesou komunistickou minulost. Petr Pavel do KSČ vstoupil v roce 1985. S členstvím v KSČ se nikdy netajil a na svém webu zveřejnil všechny dokumenty, které o něm Archiv bezpečnostních složek shromáždil. Podle dokumentů z Archivu bezpečnostních složek od roku 1988 Pavel studoval kurz Zpravodajské správy Generálního štábu (ZS/GŠ) pro vojenské vyzvědače, nikoli pro elitní výsadkáře nebo diplomaty, jak on sám tvrdil. Jeho krycí jméno mělo být Pávek. Za svou minulost se Pavel mnohokrát omlouval.

Andrej Babiš do KSČ vstoupil v roce 1980, o dva roky později měl podepsat vázací akt StB a stal se jejím agentem s krycím jménem Bureš. Působit jako agent měl například za svého pobytu v Maroku, kde v letech 1985 až 1990 byl obchodním zástupcem. Babiš dlouhodobě trvá na tom, že nikdy s StB nespolupracoval a evidován byl údajně bez svého vědomí. V pořadu Show Jana Krause z roku 2011 uvedl, že „nikdy žádný agent nebyl a byla to normální ekonomická StB, ne ta hnusná StB, která potlačovala lidi. Vždycky když jsem potkal cizince, jsme museli napsat zápis, hlásit, podávat zprávy.“

Babiš na billboardech straší válkou, kterou ale prezident nevyhlašuje

Prezidentské volby

Agent StB útočí na komunistickou minulost soupeře, píší na Slovensku o českých volbách

Prezidentské volby

Názory Petra Pavla a Andreje Babiše

Níže naleznete vyjádření kandidátů Petra Pavla (PP) a Andreje Babiše (AB) na několik vybraných okruhů týkající se prezidentské činnosti a témat současné společnosti.

1. Plošná amnestie a prezidentská milost

PP: V plošné amnestii opravdu nevidím žádný smysl. Pokud jde o individuální milosti z humanitárních či výjimečných důvodů, když například dojde k justičnímu omylu, tak to vnímám jako opodstatněné, ale rozhodně ne jako nástroj, který staví prezidenta nad soudy.

AB: Neuvažoval bych o ní a ani nemůžu, protože to musí kontrasignovat premiér. Prezidentskou milost bych sám určitě nerozhodoval, navrhuje to ministerstvo spravedlnosti a určitě by k tomu byla nějaká debata.

2. Podpora Ukrajiny

PP: Ano. Jako prezident bych Ukrajinu navštívil a potřebu její podpory bych vysvětloval na mezinárodních jednáních stejně jako hrozbu agresivní politiky Ruska.

AB: Ano, ale podpora musí být podle ekonomické síly. Pomoc Ukrajině by měla být udržitelná pro naši zemi – z hlediska ekonomiky a vybavení armády – a hlavně koordinovaná se spojenci v EU a NATO.

3. Jmenování šéfa vítězné strany premiérem

PP: Ne. Pokud by vítěz voleb neměl schopnost sestavit stabilní vládu s důvěrou, pověřil bych toho, kdo takovou šanci má.

AB: Ano, první pokus o sestavení vlády by měl vždy dostat předseda vítězné strany.

4. Nadstandardy ve zdravotnictví

PP: Nejsem pro vznik dvou úrovní zdravotní péče. Už dnes je ale možné si za některé druhy nadstandardních zákroků nebo pomůcek připlatit, a tak by to mělo zůstat.

AB: Zdravotnictví nemá být pro bohaté a pro ostatní. Všichni občané ČR mají mít stejně dostupnou zdravotní péči. Přispívají dost na zdravotní pojištění, aby měli bezplatnou péči.

5. Přijetí eura

PP: Ano, protože jsme se k tomu zavázali a přinese nám to více výhod než nevýhod. Ale musíme ho přijmout až ve chvíli, kdy splníme podmínky a budeme na to připraveni.

AB: Pro přijetí eura nejsem, Česká republika nemá ručit za dluhy jiných předlužených zemí eurozóny.

6. Hodnocení vlády a současné ekonomické krize

PP: Vláda podniká kroky, které jdou správným směrem, ale mnohdy je podniká s několikaměsíčním zpožděním. Zavádí je také jako plošné, přitom kdyby byly adresné, budou mít větší efekt. Mohla by také více naslouchat odborníkům, kteří jí to radí. Pozdě přišlo konkrétně zastropování cen elektřiny a plynu.

AB: Lidem je potřeba pomoci řešit drahé energie a potraviny. Jedna věc je zastropování energií a k tomu bychom snížili DPH u základních potravin na nulu. Také bychom chtěli dát šest tisíc pro důchodce v prosinci, pro mladé rodiny s dětmi do 26 let pět tisíc měsíčně až do dubna 2023 a spoustu dalších věcí (…) vyhlásil bych stav nouze (úryvek z rozhovoru ze září 2022).

7. Zpoplatněné školné na VŠ

PP: V tuto chvíli ne, protože Česko trápí velké rozdíly v přístupu ke vzdělávání a kvalita neodpovídá standardům, za které by měli studenti platit.

AB: Nemělo by být. Vysokoškolské vzdělání by mělo být dostupné všem, i sociálně slabším.

8. Životní prostředí a Green deal

PP: Green deal je realita, před kterou neutečeme. I když je válka a jsme v problémech, dramatická situace ohledně kvality životního prostředí tím nezmizela. Měli bychom ale přehodnotit cestu, jak se ke stanoveným cílům dostat. Hlavní myšlenkou Green dealu je odstoupení od fosilních paliv. S ohledem na bezpečnostní situaci se v tuto chvíli musíme soustředit hlavně na odstoupení od ruských fosilních paliv a využít k tomu všech dostupných cest, a až bude situace stabilní, bavit se dál o zelenějších řešeních.

AB: Andrej Babiš tzv. Green deal za ČR podepsal v době, kdy byl premiérem. Prezidentu Zemanovi, který uvedl, že by se z dohody ČR měla vyvázat v roce 2021 připomněl, že by tím země přišla o velké množství financí z EU. Zároveň však kritizoval evropský klimatický balíček a uvedl, že některé ekologické návrhy Evropské komise mohou být nebezpečné - např. zákaz výroby aut se spalovacími motory. Zelená dohoda se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou.

9. Vlastní politika v zahraničí (i v rozporu s vládou)

PP: Jako prezident bych zastupoval stát navenek v souladu s koncepcí české zahraniční politiky a v koordinaci s vládou i parlamentem a snažil se, aby česká politická reprezentace vystupovala vůči zahraničí v harmonii, srozumitelně a předvídatelně.

AB: Ne, prezident by ale mohl pomáhat. Protože pan Fiala je bezradný, tak bych mohl letět do zahraničí já tak, jak jsem to dělal, když jsem byl premiérem.

10. Migrace

PP: Správné je nekompromisně chránit svou zemi a rozhodně nepodceňovat hrozbu nelegální migrace, na druhou je důležité být solidární. Naše pomoc ale musí motivovat. Musí lidi vést k tomu, aby naší společnosti začali aktivně přispívat, ne ji využívat. Proto je třeba nastavit jasná pravidla a dohlížet na jejich dodržování. Jen tak zabráníme, aby populističtí politici situace zneužívali k rozdělování společnosti kvůli získání politických bodů.

AB: Ilegální migrace je potenciální hrozbou pro Evropu.

11. Manželství pro všechny

PP: Ano, protože uznávám princip svobody a rovnosti každého člověka z pohledu práva. Není důvod omezovat něčí práva na základě sexuální orientace.

AB: Ano.

12. Kolika cizími jazyky hovoří

PP: Anglicky plynule, to pro mě byl vždy první pracovní jazyk. Francouzštinu v tuto chvíli nepoužívám aktivně, ale domluvím se. Ruštinu pasivně.

AB: Francouzštinu, angličtinu a němčinu. Ruštinu pasivně.

13. Funkce kancléře a tiskového mluvčího

PP: Mojí kancléřkou by byla současná vedoucí kanceláře Senátu Jana Vohralíková, mojí mluvčí by byla moje současná manažerka komunikace Markéta Řeháková.

AB: Kancléřkou by byla Tünde Bartha, ředitelem tiskového odboru Vladimír Vořechovský.

Generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel byl v prezidentských volbách 2023 zvolen prezidentem České republiky. V druhém kole porazil Andreje Babiše. Více o Petru Pavlovi zde.

Miliardář Andrej Babiš je poslanec, bývalý ministr financí a předseda vlády. V prezidentských volbách 2023 neúspěšně kandidoval na prezidenta, když v druhém kole prohrál s Petrem Pavlem. Více o Andreji Babišovi zde.

Reklama

Výběr článků

Načítám