Třináct milionů sad lístků a stovky hřišť papíru. Kolik stojí volby

Na komunální volby stát letos vyčlenil 951 milionů korun, tedy zhruba 115 korun na každého oprávněného voliče. Před čtyřmi lety přišlo k urnám 46,07 procenta voličů. Pokud bude účast podobná, vyjde jeden skutečně odevzdaný hlas na zhruba 250 korun.

„Na zajištění letošních voleb je ve státním rozpočtu rozpočtována celková částka 1063 milionů korun,“ řekl České televizi mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.

V částce je započítáno i 112 milionů na senátní volby, které se konají ve třetině republiky. Proti volbám před čtyřmi lety je to zhruba o dvě stě milionů více. Podle ministerstva financí za to můžou dražší tisk a distribuce volebních materiálů i vyšší odměny členům komisí.

Řadový člen volební komise dostane za dohled a sčítání hlasů při komunálních volbách 2500 korun, předseda a zapisovatel 3500. Tam, kde se současně volí do Senátu, jsou odměny o pár set vyšší.

Právě lidé jsou největší položkou. Obce dostanou na zajištění voleb 806 milionů korun a zhruba 68 procent z této částky padne na odměny komisařům. Zbytek padá na různé smlouvy, tisk, logistiku či technické zabezpečení.

Před čtyřmi lety stát na komunální a senátní volby vyčlenil 864,9 milionu korun, skutečně se ale utratilo 792 milionů. Podle ministerstva financí se v letech 2014 až 2022 rozpočet na tyto volby nikdy nevyčerpal celý.

Pro komunální volby se letos připravilo zhruba 13 milionů sad hlasovacích lístků, ačkoli volit může kolem 8,25 milionu lidí. Na jednoho voliče tak připadá více než jedna a půl sady. Ministerstvo vnitra vysvětlilo, že zhruba třetinu nákladu tvoří rezerva pro volební místnosti.

Podle smlouvy resortu vnitra stojí samotné komunální hlasovací lístky asi 38 milionů korun. Když se připočtou další tiskoviny, obálky, kompletace, distribuce a organizační zajištění, vyjde materiální zabezpečení komunálních voleb na zhruba 75 milionů korun. Dalších 19,4 milionu připadá na souběžné senátní volby.

Výrobu zajišťuje tiskárna Walstead Moraviapress v Břeclavi. Na komunální lístky má podle smlouvy padnout kolem 390 tun papíru. Při gramáži 60 gramů na metr čtvereční by letošní papír po rozložení pokryl asi 6,5 kilometru čtverečních, tedy zmíněnou plochu devíti stovek fotbalových hřišť.

Největší lístky připomínají spíše plakát. V Ostravě a Pardubicích mají formát A1. Pražané mají jako obvykle celý „sešit“ z poskládaných listů formátu A2. Důvodem jsou často delší seznamy kandidátů než v menších obcích.

Velikost a složitost komunálních lístků je jedním z důvodů, proč je lidé nadále dostávají domů. Ministerstvo vnitra přitom už před pár lety navrhovalo zrušit distribuci lístků na adresy, nakonec od záměru samo ustoupilo.

„Konkrétně u komunálních voleb si řada voličů chce obří volební lístky prostudovat a připravit v pohodlí doma. Ve volebních místnostech za plentou k tomu v případě větších měst není prostor,“ řekl Novinkám politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.

Roznos má podle něj ještě jeden efekt: lístek ve schránce funguje jako určitá reklama či pozvánka k volbám. Jestli pozvánka zabrala, ukážou první statistiky o proběhlých volbách v sobotu odpoledne.