Žluté obálky se na Chebsku objevily i ve Skalné. Upozornil na ně místní projektant

Své zjištění zveřejnil Pouzar na sociální síti X. „U nás dávali také žluté obálky. Mohl jsem si vybrat, volit se žlutou, nebo nevolit. Babišův bordel. Metnare octup!,“ napsal ve svém příspěvku, který doprovodil snímkem žluté obálky, na níž leží roztržený hlasovací lístek neúspěšné kandidátky do Senátu za Chebsko a Tachovsko – Sandry Tsoukernik.

Že šlo o jinou barvu obálky, než jaká byla pro druhé kolo senátních voleb předepsaná, mu došlo až s odstupem. „Jinou obálku jsem nedostal, tak jsem lístek vložil do té žluté, odvolil a odešel,“ popisuje svou zkušenost.

Stejný zážitek si v jiném čase odnesli také jeho rodinní příslušníci. „Oba synové mi říkali, že dostali také žluté obálky,“ dodává Pouzar.

Zvědavost pak místnímu projektantovi nedala spát, a tak začal dohledávat informace na oficiálních místech. „Díval jsem se na stránky ministerstva vnitra a tam bylo napsáno, že ve druhém kole mají být obálky šedé barvy,“ potvrzuje Pouzar.

Dál už ale celou věc neřešil. Jak ostatně ukazuje jeho příspěvek na síti X, vzal ji s nadhledem. „Podle mě to je jedno, obálka má sloužit ke vložení hlasovacího lístku. Po skončení voleb se obálky otevřou, spočítají hlasy a obálky se vyhazují. Na jejich barvě pak nezáleží,“ vysvětluje.

Skutečný problém by podle něj nastal v prvním kole voleb do Senátu, které probíhalo souběžně s komunálními volbami a při němž se používaly obálky dvou barev. „Kdyby pak někdo vložil komunální lístek do senátního, tak by se to určitě mělo považovat za neplatný hlas,“ upozorňuje Pouzar.

Pouzarův pohled na věc se v podstatě shoduje se stanoviskem ministerstva vnitra. To potvrdilo, že obcím byly pro druhé kolo senátních voleb distribuovány šedé úřední obálky.

„Pokud však v některé volební místnosti došlo k tomu, že i ve druhém kole voleb vydávala okrsková volební komise k šedým hlasovacím lístkům úřední obálky barvy žluté, nejedná se o porušení volebních zákonů,“ uvedlo ministerstvo na svém webu.

Povinnost barevně sladit obálku s hlasovacím lístkem se podle ministerstva vztahuje na souběžně konané volby. Podstatné je, aby úřední obálka měla otisk razítka obecního úřadu, byla neprůhledná a všechny obálky v jednom okrsku měly stejnou velikost, jakost papíru a barvu.

„Hlasovací lístek vložený do úřední obálky jiné barvy, než je barva hlasovacího lístku, nezakládá ve druhém kole senátních voleb neplatnost hlasu,“ uzavírá ministerstvo.

Použitím obálek při souběhu různých voleb se zabýval také Nejvyšší správní soud. V roce 2018 řešil případ ze Slatinek na Prostějovsku, kde okrsková volební komise zaměnila obálky určené pro jednotlivé druhy hlasování.

„Případné nerespektování tohoto pokynu okrskovou volební komisí proto představuje nezákonnost, která je způsobilá ovlivnit výsledek voleb,“ konstatoval soud ve svém usnesení.

Návrh na zneplatnění hlasování však soud zamítl. Samotné pochybení totiž nestačí, musí být také prokázáno, že mohlo hrubě ovlivnit volební výsledek.

Případ ze Slatinek se od letošního dění na Chebsku navíc podstatně liší. Tehdy se souběžně konaly senátní a komunální volby a barevné rozlišení obálek mělo zabránit záměně hlasovacích lístků.